Článek
„Klíčovým faktorem úspěšného odběru orgánů byla hlavně připravenost týmů a výborná spolupráce všech zúčastněných,“ sdělil Novinkám přednosta CKTCH centra Petr Fila.
Organizačně mimořádně náročný zákrok
Projekt byl organizačně mimořádně náročný a spolupracovala na něm tři transplantační centra; kromě zmíněného brněnského i dvě pražské instituce – IKEM a FN Motol a Homolka.
Bylo to v Česku poprvé, kdy se u tohoto typu dárce podařilo odebrat tak vysoký počet orgánů a všechny následně transplantovat potřebným, jak sdělil Fila ČTK. Vysvětlil, že v republice se získávají lidské orgány k transplantacím dvěma způsoby, a to po mozkové smrti pacienta, kdy srdce pacienta stále bije a orgány zásobuje krví a kyslíkem, a dále po oběhové smrti dárce.
U posledního mimořádného zákroku šlo o druhý případ. Tento způsob odběru je časově a logisticky náročný, protože po srdeční zástavě přestávají být orgány zásobovány krví a kyslíkem.
„Každá minuta je rozhodující, proto musí být celý proces dokonale připraven a koordinován. Technická přesnost, rychlost a respekt k etickým zásadám jsou naprosto klíčové, aby byla zachována správná funkčnost orgánů určených k transplantaci,“ uvedl přednosta.
Ilustrační foto z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) v Brně
Proces odběru orgánů v České republice je podle transplantační koordinátorky Jitky Lukešové přísně regulovaný a koordinovaný. Koordinační středisko transplantací v Praze (KST) zajišťuje spolupráci mezi jednotlivými centry, řídí registry dárců a čekatelů a dohlíží na průběh procesu.
Do projektu se zapojilo 80 lidí
Transplantační koordinátor mimo jiné zajišťuje efektivní a bezpečný průběh celého procesu v souladu se zákonem. Koordinátor sehrává klíčovou roli v komunikaci se všemi zúčastněnými.
„V tomto konkrétním případě se do něj postupně zapojilo kolem 80 lidí a koordinace trvala desítky hodin. Jeden koordinátor uskutečnil během této doby kolem 350 telefonátů,“ oznámila Lukešová. Koordinátor sestavuje i tzv. časovou osu, podle níž se odebírají orgány.
Podle zdravotníků má zvýšení počtu dostupných orgánů k transplantaci za následek zkrácení doby na čekacích listinách a větší šanci na život pro pacienty, kteří na ně čekají. V ČR se koná ročně zhruba 950 transplantací. Nejčastěji jde o ledviny, játra a srdce a mimořádným zákrokem je pak transplantace tenkého střeva.
