Klíč k hrobce Kleopatry? U Alexandrie objevili potopený přístav

Objev pozůstatků přístavu, který byl kdysi pravděpodobně součástí starověkého města Taposiris Magna, je výsledkem téměř dvacetiletého výzkumu pod vedením archeoložky Kathleen Martínezové. Na posledních průzkumech se podílel též oceánograf Robert Ballard, kterého proslavil objev vraku Titaniku.

Pomocí sonarového mapování a 3D vizualizace podmořského dna se jim podařilo odhalit rozlehlý přístav datovaný do období Ptolemaiovců (323–30 př. n. l.). Jak uvedl časopis Forbes, bez této technologie by odhalení ztraceného přístavu nebylo možné.

Pod vodou byly nalezeny zbytky mol, kamenné podlahy, sloupy, kotvy či amfory. Stejně jako části mnoha jiných egyptských měst i Taposiris Magna bylo v průběhu historie zasaženo několika silnými zemětřeseními a vlnami tsunami. Ty způsobily, že části města „pohřbila voda“.

O objevu jako první informovalo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.

Podle antických autorů, například Plútarcha, byla Kleopatra pohřbena spolu s Markem Antoniem v Alexandrii. Přímé důkazy se však nikdy nenašly, neboť značnou část tehdejší královské čtvrti zničilo zemětřesení a tsunami v roce 365 n. l.

Martínezová, která pátrání po hrobce Kleopatry zasvětila většinu své kariéry, vycházela z přesvědčení, že Kleopatra se chtěla vyhnout tomu, aby její tělo padlo do rukou Římanů. „Musela si vybrat místo, kde by se cítila v bezpečí pro svůj posmrtný život s Markem Antoniem,“ popsala archeoložka pro National Geographic.

Na základě historických pramenů proto vybrala několik chrámů, kam se dalo z Alexandrie dojet během jediného dne. Nakonec zúžila pátrání právě na oblast Taposiris Magna, která se nachází přibližně 45 kilometrů západně od Alexandrie a kterou společně se svým týmem od roku 2005 systematicky prohledává.

Město Taposiris Magna, v překladu „Velký hrob Usira“, bylo založeno kolem roku 280 př. n. l. Ptolemaiem II. a odkazovalo na kult jednoho z nejvýznamnějších egyptských bohů. Dominantou města byl chrám zasvěcený bohyni Eset neboli Isis, kterou si Kleopatra často volila za svůj symbol.

Místo mělo nejen náboženský, ale i politický a kulturní význam. Už dříve zde archeologové našli velké množství mincí s portrétem královny či keramiku z její éry, což naznačuje, že město mělo v době Kleopatry důležitou úlohu.

Dalším významným objevem byl 1300 metrů dlouhý tunel vytesaný do skály pod chrámem, který Martínezová se svým týmem odhalila v roce 2022.

Tunel, který je dnes částečně zaplaven, obsahoval rozmanité nádoby z ptolemaiovské doby. Jeho směr vede přímo k nově objevenému přístavu, což podle Martínezové naznačuje propojení obou míst. Možná šlo o tajnou cestu pro přepravu Kleopatřina těla a pohřebních darů.

Nález přístavu sice zatím přímo nepotvrzuje existenci Kleopatřiny hrobky, ale otevírá nové možnosti. Moderní technika i povodní průzkumy odhalily další komory a chodby, které by mohly vést k podzemním částem chrámu – a právě ty by podle Martinézové mohly skrývat Kleopatřinu hrobku, na jejíž objevení svět čeká už více než 2000 let.

Její tým proto plánuje pokračovat v pátrání i příští rok. Největší pozornost chtějí věnovat oblasti označené jako „Salam 5“, kde potápěči nalezli struktury, které připomínají podstavce soch v chrámu Taposiris Magna.