Kleopatra, jedna z nejznámějších „celebrit“ starověku. Kde byla pohřbena?

Kleopatra si vzala život poté, co se její milenec, římský generál Marcus Antonius, také zabil. Většinově se předpokládá, že oba pak byli pohřbeni společně. Podle historiků Suetonia a Plútarcha povolil římský vůdce Octavianus (později přejmenovaný na Augusta) jejich společný pohřeb poté, co je porazil v osudové námořní bitvě u Actia.

Ačkoli je Kleopatra celkem historicky dobře známou postavou, až by se možná dalo říci, že i jakousi „celebritou“, vědci dosud neobjevili její tělesné pozůstatky - na rozdíl od řady jiných staroegyptských králů a královen, leckdy vládnoucích v mnohem starších dobách než ona.

Její vláda patří časově k velmi pozdní, tzv. helénské epoše starověkého Egypta, která byla již ovlivněna antickou kulturou. Kleopatra byla de facto (spolu s nezletilými rodinnými příslušníky) posledním z řady vládců v rámci ptolemaiovské dynastie, která vládla starověkému Egyptu téměř 300 let. Její říše tehdy zahrnovala Egypt, Kypr, část dnešní Libye a další území na Blízkém východě.

Po smrti Kleopatry ovládla její zemi Římská říše a udělala z Egypta svoji provincii.

Dnes se část archeologů vedených právničkou z Dominikánské republiky a amatérskou archeoložkou Kathleen Martínezovou domnívá, že slavná egyptská královna možná našla místo svého posledního odpočinku kdesi pod starověkým Osirisovým chrámem v ruinách starého města Taposiris Magna.

K její hrobce by mohl vést kupříkladu zde nově objevený 1305 metrů dlouhý a dva metry vysoký tunel, vykopaný ve skále 13-20 metrů hluboko pod povrchem. Zahraniční média jako CNN či The Daily Mail, ale i web Live Science nebo zejména časopis Smithsonian Magazine, o něm referovala v listopadu.

Tento tunel se nachází blízko pobřeží Středozemního moře a je částečně zatopený vodou, plný nánosů bahna a vrstev suti. Zřejmě kdysi sloužil k dopravě vody k tisícům lidí. Je vlastně replikou tunelu Eupalinos na řeckém ostrově Samos, který také přepravoval vodu a který je považován za jeden z nejvýznamnějších inženýrských úspěchů starověkého světa.

V okolí tunelu pod Osirisovým chrámem archeologové, kteří již asi 20 let vedou vykopávky v této lokalitě, nyní mj. hledají hrobku s ostatky jak Kleopatry, tak i jejího posledního milence Marca Antonia.

Objevení místa posledního odpočinku královny by se zřejmě stalo největším archeologickým objevem v Egyptě od nalezení Tutanchamonovy hrobky v roce 1922, který uskutečnil archeolog Howard Carter, v Údolí králů u města Luxor.

Někteří odborníci však tvrdí, že Kleopatra mohla být pohřbena spíše jinde, např. někde v té části Alexandrie, která je nyní kvůli dávným zemětřesením a s nimi spojenými vlnami tsunami pod vodou. Což by samozřejmě nalezení její hrobky dále komplikovalo. Podle nich byli v Taposiris Magna pohřbíváni spíše vysocí kněží než členové královské rodiny. Podle jiných zpráv mohl být dokonce Marcus Antonius separátně zpopelněn.

Za zmínku stojí, že archeologové doposud nenašli hrob žádného z 15 ptolemaiovských panovníků. Pravděpodobně byly jejich hroby z velké části zničeny nebo se staly nedostupnými - buď působením přírodních, nebo lidských vlivů.

Ptolemaiovská (celkově 33.) dynastie faraonů měla řecký resp. makedonský původ. Jejich vláda trvala 275 let, od roku 305 do roku 30 před naším letopočtem. Dynastii založil Ptolemaios I. Sótér, makedonský generál a člen osobní stráže Alexandra Velikého, který se stal správcem Egypta a posléze i zakladatelem ptolemaiovské dynastie.

Ptolemaiovci, ačkoliv byli kulturně z velké části Řekové, přijali egyptské tradice, zvyklosti a egyptské náboženství, což jim umožnilo vládnout „s posvěcením“ egyptských bohů. Pokračovali též v tradici incestu, založené předchozími egyptskými dynastiemi, přičemž mnoho faraonů bylo oddáno se svými sourozenci a často s nimi i spoluvládli.

Kleopatra VII. byla v podstatě poslední plnohodnotnou vládkyní samostatného Egypta, posledním faraonem ctícím egyptskou kulturní tradicí. Vládla v letech 51 až 30 před naším letopočtem. Další vládci Egypta, i když se v Egyptě také nazývali faraony, již byli vnějšího římského původu a k (staro)egyptským tradicím se příliš nehlásili. Egypt se stal pouhou provincií Říma.

Kleopatra se tomu snažila předejít a chtěla najít rovnoprávný mocenský svazek s Římem - prostřednictvím svých vztahů s římským diktátorem Gaiem Juliem Caesarem a vojevůdcem Marcem Antoniem, rovněž prostřednictvím společných dětí, které s nimi měla. Dotyční dva vůdci však byli nakonec v rámci vnitrořímských bojů poraženi, což mělo za následek také ztrátu nezávislosti Egypta.

Kleopatra byla navíc prvním ptolemaiovským vládcem, který se naučil egyptsky, všichni předchozí Ptolemaiovci mluvili pouze řecky. Údajně také mluvila řadou dalších jazyků.

Jméno Kleopatra pochází ze starověkého řeckého slova pro „slávu“ (řecky: κλέος, vyslovováno kléos) a řeckého ekvivalentu slova „otec“ (řecky: πατήρ, vyslovováno pater). Toto jméno tedy znamená „sláva jejího otce“. Plné jméno Kleopatry znělo „Kleopatra Thea Filopator“, což znamenalo „Bohyně Kleopatra, milovaná svým otcem“.

Postava Kleopatry je celoživotní fascinací pro právničku a amatérskou archeoložku Kathleen Martínezovou z University of Santo Domingo, která se snaží již skoro 20 let najít její hrobku v chrámovém komplexu v lokalitě Taposiris Magna. Sama o Kleopatře řekla následující:

„Moji vytrvalost (při hledání Kleopatřiny hrobky) nelze zaměňovat s posedlostí. Obdivuji Kleopatru jako historickou postavu. Stala se obětí propagandy Římanů, jejíž cílem bylo zkreslit její obraz.“

„Byla to vzdělaná žena, pravděpodobně první, která formálně studovala v muzeu v Alexandrii, v centru kultury své doby,“ dodala Martínezová, která Kleopatru obdivuje jako studentku, lingvistku, matku a filozofku.

Martínezová zároveň zmínila, že ze všech 20 chrámů v okolí Alexandrie, které studovala, „žádné jiné místo, stavba nebo chrám v sobě nekombinuje tolik příznivých podmínek (pro umístění Kleopatřiny hrobky) jako chrám v Taposiris Magna.“ Proto si toto místo vybrala pro své vykopávky.

Navazující - druhý a poslední - článek o příběhu hledání Kleopatřiny hrobky :