Článek
Objev prvních stop se datuje do roku 2019, přičemž oznámen byl dva roky poté. Tehdy byly základy pro stáří položeny pomocí radiokarbonového datování osiva vodní rostliny Ruppia cirrhosa a pylu. Někteří odborníci však pochybovali o spolehlivosti těchto metod, zejména kvůli možnosti starého uhlíku zkreslujícího výsledky.
Nová studie publikovaná v časopise Science Advances vedená Vancem Hollidaym z arizonské univerzity však využila třetí nezávislý materiál, starobylé bláto z mokřadních sedimentů, a analýzy provedené ve dvou nezávislých laboratořích přinesly výsledky, které potvrzují původní stáří stop.
This is an absolutely fascinating discovery, the find at White Sands National Park completely rewrites the timeline of human migration into the Americas.....
— ArchaeoHistories (@histories_arch) August 18, 2025
The footprints, dated to be 21,000-23,000 years old, provide irrefutable evidence that humans were in North America much… pic.twitter.com/XwfwRYrzye
Lokalita Národního parku White Sands, kdysi spletitý ekosystém podél břehů jezera Otero, dnes připomíná pustou krajinu sádrových dun, do dávné krajiny se stopy zachovaly díky unikátním podmínkám tamního bahna. Je zajímavé, že lidé tu snad kráčeli během poslední doby ledové, kdy podnebí bylo výrazně chladnější a oblast bohatá na vodní zdroje sloužila jako ideální přechodné útočiště pro lovce a sběrače.
„Stopy ukazují, že v oblasti žili mamuti, obří lenochodi, velbloudi, vlci draví a patrně i další velká zvířata. Prostředí tehdy muselo hostit pestrou škálu živočichů i rostlin,“ uvedl Holliday podle agentury Reuters.
Objevy v dalších letech
V rámci nejnovějšího výzkumu se Holliday spolu s doktorandem environmentálních věd Jasonem Windingstadem v letech 2022 a 2023 znovu vrátili do White Sands. Zde vyhloubili sérii nových sond, aby podrobně prozkoumali geologii jezerního dna. Windingstad měl s lokalitou zkušenosti už z předchozích výzkumů pro jiné týmy, a proto se připojil i k tomuto projektu.
Navzdory robustnosti nových důkazů si autoři studie uvědomují, že se jedná pouze o stopu, není jasné, zda jde o dlouhodobé osídlení. Místo zachycuje krátkodobý přesun lidí krajinou, nikoli trvalé obývání. Otázka, odkud tito lidé přišli a kam mířili, zůstává otevřená a vyžaduje nalezení dalších míst se stejným stáří.
„Vidět tyto stopy na vlastní oči je mimořádné,“ řekl Windingstad podle vědeckého serveru Phys.org. „Člověku rychle dojde, že to staví dosavadní představy o osídlení Severní Ameriky na hlavu.“
Core Question on Origins: Are the 23,000-year-old White Sands footprints potentially not from peoples who migrated via Beringia (the mainstream route for Native American ancestors)? Instead, could they indicate a different ancestry?
— Jon (@Jon036062549077) August 17, 2025
•Scientific Analysis of Footprints:… pic.twitter.com/tHyy1Efnsg
Díky kombinaci tří různých materiálů (osiva, pyl a bláto) a potvrzení ze tří různých laboratoří má výzkum nyní k dispozici celkem 55 radiokarbonových dat, která vykreslují vysoce konzistentní časovou osu přítomnosti lidí v této oblasti během vrcholu doby ledové.
Výzkum má také zásadní dopad na debaty o migraci lidí do Nového světa. Pokud už byli lidé v Novém Mexiku před 23 000 lety, znamená to, že museli dorazit přes Beringii (souš spojující Asii a Ameriku) mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
To zpochybňuje tradiční modely osídlení založené na ledovcových koridorech a podporuje alternativní scénáře, například cestu podél pacifického pobřeží.
Závěrem lze tedy konstatovat, že se postupně rozpadá dlouhodobě přijímaná teorie, podle níž první lidé do oblasti Ameriky dorazili před asi 13 500 až 16 000 lety. Místo toho rostou důkazy o dávnějších příchodech, včetně White Sands, a všechny ukazují, že osídlení Ameriky bylo složitější a časově rozprostřenější, než se dříve soudilo.
White Sands National Park
