Hlavní obsah

Katastrofální důsledky pro klima: Podmořské proudy u Antarktidy rychle zpomalují

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud budou emise skleníkových plynů pokračovat stávajícím tempem, mohl by se hluboký antarktický proud zpomalit o čtyřicet procent během následujících třiceti let. To by mělo katastrofální důsledky pro klima.

AntarktidaVideo: NASA, Reuters

 
Článek

Podle nového výzkumu australských vědců publikovaného v časopisu Nature prudce zpomalují hlubokooceánské proudy u Antarktidy vlivem rychle tajících ledovců.

Studie uvádí, že se proudy do roku 2050 zpomalí až o čtyřicet procent. Světové klima by to změnilo na staletí dopředu a rapidně by to urychlilo obávaný vzestup hladiny moří.

Trajektorie, která vede ke kolapsu

„Naše výpočty ukazují, že pokud budou globální emise CO2 pokračovat podobným tempem, zpomalí se antarktické proudění během příštích 30 let o více než 40 procent, což je trajektorie, která vede ke kolapsu,“ citoval server BBC vedoucího výzkumného týmu, oceánografa Matthewa Englanda z univerzity v Sydney.

Mluvíme o možném dlouhodobém zániku ikonické vodní masy
Profesor Matthew England

Tým australských vědců se zabýval hlubokým oceánským proudem čtyři tisíce metrů pod hladinou. Proudy mají svůj původ ve studených, sladkých a hustých vodách, které ke dnu klesají z pevninského šelfu Antarktidy.

Sladká voda z ledovců taje a ředí tu slanou a hustější. Ta potom pomaleji klesá ke dnu. Právě pokles slané vody spoluvytváří podmořské proudy.

Foto: Profimedia.cz

Studie se týkala severoatlantického proudu, který je severní větví Golfského proudu

Pomalejší pokles zpomaluje proud. Zároveň proces snižuje i schopnost vody absorbovat další oxid uhličitý, protože voda už nasycená CO2 se drží u hladiny déle.

Proudy přenášejí životně důležité teplo, kyslík, uhlík, ale i mnohé živiny po celé zeměkouli. Mohou tak výrazně ohrozit mnohé organismy a celkový globální ekosystém.

Zpomalení severoatlantického proudu by ale také způsobilo ochlazení Evropy nebo snížení schopnosti absorbovat oxid uhličitý z atmosféry. Příliv teplejší vody by také urychlil tání vody a zpomalil by oběh ještě více.

„V minulosti trvalo těmto cirkulacím více než 1000 let, než se změnily, ale to se teď děje jen v rámci několika desetiletí,“ uvedl profesor England na tiskové konferenci. „Mluvíme o možném dlouhodobém zániku ikonické vodní masy,“ dodal.

„Je ohromující vidět, s jakou rychlostí se to děje. Zdá se, že to nabírá tempo. Tohle patří do titulků,“ komentoval studii klimatolog Alan Mix z univerzity v americkém Oregonu, který je spoluautorem nejnovější hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Právě v této zprávě hluboko oceánské vody ještě zahrnuty nejsou.

Green Deal nejsou jen motory, jde o dohodu. Česko se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr, říká klimatolog

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám