Karas obecný je na pokraji vyhynutí, čeští vědci žádají o pomoc

„Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného,” poznamenal autor projektu Zachraň karase, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Karas obecný býval jedním z našich nejběžnějších druhů ryb. Hojně se vyskytoval i ve slepých ramenech a tůních okolo řek, mnohdy zůstával jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku a posledním druhem v zanesené nádrži či tůni.

Tato ryba umí podle expertů dlouhodobě přepnout na bezkyslíkatý metabolismus, a tak přežívá i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouhou dobu dochází, a ostatní druhy ryb už hynou.

Přesto došlo na přelomu tisíciletí k výraznému poklesu populací této původní ryby.

„Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí – do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně. Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá,” upozornil Lukáš Kalous z ČZU v Praze.

Největší ránu zasadila našemu původnímu karasovi invaze konkurenční ryby: karase stříbřitého. Ten byl do českých vod zavlečen. Díky podobné odolnosti na nepříznivé podmínky prostředí a schopnosti množit se pomocí gynogeneze, což je forma nepohlavního rozmnožování, dokázal karase obecného z jeho lokalit zcela vytlačit a spolu s ním navíc i další druhy živočichů.

„S karasem obecným obývalo tůně několik druhů obojživelníků, po jejich obsazení karasem stříbřitým tyto druhy zmizely,” uvedl Petr Velenský ze Zoo Praha, kde letos na jaře odstartovala záchranná akce pro karase obecného. Zoo vypustila přes 160 jedinců tohoto druhu do bývalého mlýnského náhonu v areálu zahrady.

„Pokud nechceme, aby z našich vod zmizel další rybí druh, jako se to stalo např. s lososem obecným, platýsem bradavičnatým nebo plackou pomořanskou, musíme hledat zbytkové populace karase obecného a další vhodné lokality pro jejich zpětné obnovení. Proto jsme spustili zmíněný projekt Zachraň karase,“ dodal Šmejkal.

První fáze projektu si podle něj klade čtyři cíle: zmapovat úbytek karase obecného v čase, vytipovat vhodné zbytkové populace karase obecného k využití pro jeho návrat do krajiny, najít vhodné lokality pro vysazení karase obecného a zmapovat invazi karase stříbřitého v tuzemsku.

Zájemci z řad rybářů, majitelů rybníků, vodohospodářů či milovníků přírody mohou vyplnit dotazník na webu projektu a s mapováním situace pomoci. Dotazníkové šetření potrvá rok, a to od září 2021 do srpna 2022. Všichni respondenti poté obdrží na svůj e-mail výsledky průzkumu, každý účastník rovněž bude automaticky zařazen do slosování o drobné ceny.