Článek
Viry cirkulující u angolských hlodavců dosud nikdo nezkoumal, Angola se tak rázem stala ohniskem jejich výskytu. Objev ve stále poměrně nebezpečné zemi si navíc připsaly ženy.
Dlouhá občanská válka brzdila studie
„Náš objev doslova zaplňuje slepé místo na mapě. Angola je země, kde po dlouhou dobu neprobíhalo mnoho studií týkajících se drobných savců, ostatně ani jiných, a to především kvůli občanské válce,“ poznamenala Jana Těšíková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ta zemi sužovala téměř 30 let.
Zpracování vzorků probíhá v Africe ve velmi provizorních podmínkách.
„Zanechala za sebou více než 100 tisíc nášlapných min, jejichž odstraňování probíhá dodnes,“ doplnila její kolegyně Jarmila Krásová.
Češi popsali nový rod žáby z Konga
Bioložka Krásová je vedoucí terénní expedice, která v Angole studovala rozmanitost drobných savců, především hlodavců.
Těžký začátek: expedice zapadla v poušti
„Nalezly jsme jeden již známý kmen arenaviru, konkrétně kmen arenaviru Luna, který přenáší krysa mnohobradavková. Dále nový arenavirus, který jsme předběžně pojmenovaly Kwanza virus, a který přenáší myš šedobřichá,” uvedla k výzkumu Těšíková.
Můj školitel měl obavy, abych se z Angoly vrátila s oběma nohama.
Další nový arenavirus byl pak objeven u dvou různých populací krysy namaquejské a nese název virus Bitu.
Krysa namaquejská
„Překvapilo nás, že nový arenavirus přenášený krysou namaquejskou byl detekován u dvou populací těchto hlodavců, které žijí odděleny strmým srázem (rozdíl 1300 výškových metrů). I přes tuto na první pohled nepřekonatelnou bariéru pro hostitele nám virus odhaluje existenci historického spojení,“ vysvětlila francouzská vědkyně Joëlle Goüy de Bellocqová, rovněž z tuzemského ústavu, vedoucí výzkumné skupiny.
Horské sedlo Tundavala v jihozápadní Angole na okraji srázu ve výšce 2250 metrů nad mořem. Zdejší horské louky se vyznačují vysokou diverzitou hlodavců i jejich virů.
Nicméně nejen arenaviry musí v Angole překonávat geografické překážky.
„Angola je typická střídáním habitatů, během tří týdnů jsme odchyty prováděly na horách, v deštném lese, a dokonce i v poušti,“ popsala dále Krásová.
„V Namibské poušti jsme dokonce zapadli a vyprošťování nám zabralo několik hodin,“ pokračovala. Celá situace vypadala podle ní na začátku beznadějně.
Vyprošťování terénního džípu v Namibské poušti. Jméno „Namib“ znamená podle místního jazyka „nesmírný“ nebo „velká prázdnota“ a zakládá se na pravdě, jelikož poušť zabírá plochu 50 000 km².
Avšak úplně nejnáročnější podle Krásové bylo si tu expedici, která proběhla již v roce 2017, vůbec prosadit. „Můj školitel měl obavy, abych se z Angoly vrátila s oběma nohama. Hrozně mě ale lákalo jet někam, kde náš tým doposud nebyl, objevovat neznámé,” řekla Novinkám.
Klimatická změna přivedla na svahy Himálaje nová zvířata i malárii
„Náročné bylo i získat vlastní zdroje, což se nakonec podařilo díky Grantové agentuře Jihočeské univerzity, kde můj projekt uspěl,” podotkla s tím, že by se někdy ráda do tohoto afrického státu vydala znovu.
„Přeci jen se nám zatím podařilo prozkoumat jen malý kus této nesmírně pestré země,” uvedla.
Nebezpečí pro člověka
Arenaviry patří mezi tzv. zoonotické viry. Může se tedy stát, že přeskočí z hlodavce na člověka. Příkladem nebezpečného arenaviru je virus Lassa, který u lidí v Západní Africe vyvolává krvácivou horečku.
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila Lassa virus jako jeden z osmi prioritních patogenů, u kterých se předpokládá nejvyšší riziko budoucích vážných epidemií.
Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu
Detekce virů u divokých zvířat, u kterých je navíc silný předpoklad přenosu na člověka, je tím pádem podle oborníků zásadní pro rozpoznání budoucích epidemiologických rizik.
