„Divoký západ“ na orbitě. Lidstvo kosmickým odpadem zamořuje vesmír čím dál víc

Zdrojem kosmického smetí je v podstatě vše, co lidstvo vynese do vesmíru. Typickým příkladem jsou nepoužívané družice, rakety na vynášení družic, vybuchlé součásti motorů a zbraně pro odstranění satelitů, které rozprsknou kosmické smetí do různých kosmických výšek a drah. Vesmírný odpad pak žije svým vlastním životem.

„Největším problémem je smetí na nízkých oběžných drahách, kam lidstvo v posledních letech cílí svou pozornost. Pozorujeme tam největší změnu objemu materiálu za posledních deset až 15 let,“ řekl Josef Sebera z Astronomického ústavu (ASÚ) AV ČR.

V minulosti byly největšími znečišťovateli armádně-vědecké sektory velkých mocností, dnes se do vesmíru dostávají i soukromé podniky.

„Jako společnost nejsme schopni na vesmírný odpad zareagovat a kosmické právo z dob studené války už nestačí. Problémem je, že do vesmíru pouští objekty už i soukromé společnosti, a najít globální shodu není snadné. Evropská unie chystá nový kosmický zákon, ale ten reguluje jen subjekty působící v Evropě,“ uvedl Sebera s tím, že řešení bude spočívat v aktivním odstraňování vesmírného odpadu.

Podle Pavla Suchana z ASÚ AV ČR je lidstvo na začátku konce pohledu na oblohu, jak ji znalo. „Teď můžeme vidět až 3000 hvězd pouhým okem. Pokud budeme vysílat čím dal větší počet družic, a může jich za pár let být až 50 tisíc i 100 tisíc, bude vidět více družic než hvězd,“ upozornil Suchan.

Vesmírné smetí má také dopad na bezpečnost, neboť hrozí větší množství srážek s technologickými družicemi na oběžné dráze zajišťujícími předpovědi počasí, navigaci nebo podporu záchranného systému. Suchan přirovnal situaci na oběžné dráze k Divokému západu. Řešení má podle něj dvě roviny, právní a technologickou.

„Z pohledu profesionálního astronoma je okolí vesmíru zamořené hodně. Komplikuje nám to práci i provoz satelitů na orbitě. Zároveň to způsobuje radiové a světelné znečištění. Například do našich pozorování svítí něco, co tam být nemá,“ doplnila Soňa Ehlerová z ASÚ AV ČR, která je zástupkyní České republiky v Radě Evropské jižní observatoře (ESO).

Ehlerová uvedla, že se podmínky pro astronomii budou dál zhoršovat. „Pomohlo by nám, kdyby družice na oběžných drahách nebyly vidět očima. Nebude nám to ničit obrazy oblohy,“ popsala astronomka.

Vzhledem k tomu, že kosmické právo téměř neexistuje, astronomové se pokoušeli dosáhnout nějaké dohody se soukromými společnostmi přímo. Kupříkladu firma SpaceX miliardáře Elona Muska se snaží vypouštět družice šetrněji.