Čeští vědci odkryli další část starověkých hrobek v Sakkáře. Jejich práci ocenil i egyptský ministr

Expedice vedená Miroslavem Bártou z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se výzkumu v Abúsíru a Sakkáře věnuje již několik let. Zaměřuje se zejména na dokumentaci hrobek, které byly částečně odkryty již v 19. století, ale později je znovu zavál písek.

Nejvýznamnější součástí pohřebního komplexu je monumentální hrobka Ptahšepsese, který byl jedním z nejvlivnějších egyptských úředníků své doby. O jejím znovuobjevení českými egyptology Novinky informovaly již před třemi lety.

Podle dochovaných pramenů Ptahšepses zastával vysoké funkce za vlády čtyř králů páté dynastie a stal se prvním známým úředníkem nekrálovského původu, který se oženil s egyptskou princeznou. Jeho manželkou byla Chamaat, dcera faraona Veserkafa.

K novým objevům patří především odkrytí obětní kaple Ptahšepsesovy matky Ichetnefret. Tuto část hrobky se nepodařilo objevit ani francouzskému archeologovi Augustu Mariettovi, který v oblasti působil v letech 1858 až 1860 a prozkoumal zde přibližně 160 hrobek z různých období Staré říše.

V kapli čeští odborníci nalezli takzvané nepravé dveře, které ve starověkém Egyptě symbolicky spojovaly svět živých se světem mrtvých. Je na nich vyobrazena Ichetnefret s manželem Sabuem a jejich dvěma syny Ptahšepsesem a Raneferem.

Další nové poznatky přinesl podrobnější průzkum hrobky Ptahšepsesova otce Sabua. Stavba měří 54 na 28 metrů a původně dosahovala výšky přibližně pěti metrů. Její vnější stěny zdobí architektonické prvky, které do značné míry napodobují průčelí královských paláců.

V obětní kapli se pak dochovaly působivé reliéfy zobrazující otce a syna, jak dohlížejí na průvody nosičů obětin.

Podle vedoucího expedice Miroslava Bárty přinesl dosavadní výzkum pohřebního komplexu v Sakkáře důležité poznatky nejen o pohřebních zvyklostech, ale také o fungování staroegyptské společnosti a mocenských vztazích. Ve studiu obou hrobek bude jeho tým pokračovat i nadále a zaměří se také na další dosud neodhalené části pohřebiště.

„Ačkoli se to může zdát nepravděpodobné, náš archeologický výzkum v posledních několika letech přinesl zcela nové důkazy týkající se historického pozadí páté dynastie. Patří k nim nové poznatky o počátcích nepotismu a lobbingu v historii civilizací, stejně jako inovace v procesu mumifikace,“ uvedl v tiskové zprávě zveřejněné Českým egyptologickým ústavem.

Uznání českým vědcům nyní vyjádřil i egyptský ministr cestovního ruchu a památek Šeríf Fathí, který lokalitu tento týden osobně navštívil. Vyzdvihl nejen přínos jejich výzkumu, ale i význam spolupráce egyptských odborníků se zahraničními vědeckými institucemi.

Egyptská Sakkára, kde čeští vědci provádějí dlouholetý výzkum.