Hlavní obsah

Na poli narazil na zvláštní růžový blok. Egyptský zemědělec objevil pozůstatky obřích soch faraona

Náhodný nález kamenného bloku s hieroglyfy přivedl egyptské archeology ke dvěma monumentálním sochám faraona Ramesse II. Jedna z nich mohla původně měřit více než osm metrů. Pozůstatky se podařilo objevit díky jednomu z místních obyvatel, který na ně narazil při práci na svém pozemku v nilské deltě.

Foto: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities

Obří hlava sochy Ramesse II., vysoká přibližně 1,6 metru

Článek

Egyptský zemědělec (zřejmě pěstitel okurek) Chálid al-Šáhat Chalíl podle informací z minulého týdne při práci na svém poli v obci Bahbit al-Higara na severu Egypta narazil na neobvyklý růžový kamenný blok s hieroglyfy. Rozhodl se nález oznámit příslušným úřadům, které na místo vyslaly archeology.

Ti následně odkryli pozůstatky dvou rozměrných soch, jež pravděpodobně zobrazují jednoho z nejznámějších egyptských panovníků, faraona Ramesse II.

Podle některých zdrojů, například italské agentury Agenzia Nova, byly artefakty dokonce nalezeny na poli s okurkami, ovšem nelze to jednoznačně potvrdit; v tomto ohledu se různé zdroje liší a většina – včetně egyptského ministerstva – ono „okurkové pole“ nezmiňuje. Zkrátka jen pozemek místního občana.

Nicméně podle egyptského zpravodajského webu Youm7, na který se odvolává server Euronews, muž na pozemku pěstoval okurky ve skleníku a nečekal, že narazí na tak rozsáhlé starověké sochařské dílo. Guvernér provincie Gharbíja Alaa Abdel Moaty při návštěvě jeho domu podle téhož média prý zažertoval: „Vidíte? Okurky přinášejí archeologické nálezy.“

Nejvýraznějším nálezem je podle webu Live Science hlava sochy vysoká přibližně 1,6 metru. Panovník na ní má na hlavě dvojitou korunu, která symbolizovala vládu nad Horním a Dolním Egyptem. Podle archeologů mohla celá socha včetně podstavce původně dosahovat výšky zhruba 8,5 metru.

O tom, komu socha patřila, svědčí také další nalezené části. Archeologové objevili fragment zadního pilíře s královským jménem a tituly panovníka. Růžový žulový blok, na který zemědělec narazil jako první, obsahuje hieroglyfické nápisy označující vládce jako „krále Horního a Dolního Egypta“ a „syna boha Rea“, slunečního božstva staroegyptského náboženství.

Foto: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities

Růžový žulový blok dlouhý přibližně 1,3 metru nese tituly Ramesse II. zapsané v hieroglyfech.

U druhého sochařského díla to není tak jasné

Archeologové odkryli také části druhé královské sochy, které měří přibližně 2,4 metru. Její obličejové rysy jsou poměrně dobře zachované a podobají se těm na první soše. Postava má na hlavě tradiční královskou pokrývku zvanou nemes. Chybějí jí však nohy a podstavec a část pokrývky hlavy se nedochovala.

Také druhá socha by mohla zobrazovat Ramesse II., její totožnost ale zatím není potvrzená. Archeologové stále pokračují ve výzkumu, který má objasnit nejen původ obou soch, ale také jejich vzájemnou souvislost a místo v dějinách této oblasti.

Egyptský ministr cestovního ruchu a památek Šaríf Fathí ocenil zemědělce za to, že nález neprodleně ohlásil úřadům, napsal server CBS News.

Podle ministerstva je spolupráce místních obyvatel důležitá pro ochranu historického dědictví země. Občanu Al-Šahatovi a jeho manželce úřady jako výraz uznání věnovaly také cestu do Saúdské Arábie k vykonání umry, muslimské pouti do Mekky.

Foto: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities

Hlava druhé sochy, která pravděpodobně rovněž zobrazuje Ramesse II.

„Archeologický výzkum bude pokračovat,“ sdělil podle magazínu Archaeology News Dr. Hišám el-Leithí, generální tajemník Nejvyšší rady pro památky. Vědci doufají, že objeví další fragmenty, které jim pomohou určit souvislosti mezi jednotlivými nálezy a objasnit jejich význam.

Ramesse II.

Ramesse II. vládl přibližně v letech 1279 až 1213 před naším letopočtem, tedy více než 60 let. Patřil k nejvýznamnějším panovníkům období Nové říše a proslul rozsáhlou stavební činností. S jeho vládou jsou spojeny monumentální chrámy, sochy i další stavby, které měly zdůrazňovat moc egyptského krále.

Mezi nejznámější památky spojené s jeho jménem patří skalní chrámy v Abú Simbelu na jihu Egypta, před jejichž průčelím stojí obří sochy panovníka.

Obec Bahbit al-Higara leží v nilské deltě severně od Káhiry, v guvernorátu Gharbíja. Lokalita je známá především pozůstatky rozsáhlého chrámu zasvěceného bohyni Eset, jedné z významných bohyň starověkého Egypta. Nové nálezy by mohly přispět rovněž k poznání toho, jak se tato oblast vyvíjela a jaké stavby zde vznikaly v době vlády starověkých panovníků.

Výběr článků

Načítám