Česká profesorka získala významný evropský grant. Bude zkoumat násilí ve starověké Mezopotámii

ERC Advanced Grant patří mezi nejvýznamnější vědecké granty v Evropě. Získávají jej zejména badatelé, kteří přicházejí s výzkumnou vizí schopnou posunout hranice poznání v jejich oboru. Evropská výzkumná rada (European Research Council) letos vybírala z 3329 podaných návrhů napříč rozmanitými vědními oblastmi. Podporu získalo 319 projektů.

Pro FF UK jde o druhý ERC Advanced Grant v řadě. Na loňský úspěch historičky Kateřiny Čapkové nyní navazuje profesorka Jana Mynářová z Ústavu starého Předního východu. Její projekt TENSION (Taxonomies of Interpersonal Violence in Ancient Mesopotamia) získá podporu 2,5 milionu eur, tedy více než 60 milionů korun.

Cílem projektu je nabídnout dosud nejucelenější pohled na to, jakou roli hrálo násilí v běžném životě obyvatel starověké Mezopotámie. Výzkum této civilizace se tradičně věnoval zejména panovníkům, státní správě, diplomatickým vztahům nebo vojenským střetům.

Tým profesorky Mynářové se ale bude soustředit na každodenní spory a konflikty, které se týkaly obyčejných lidí. Výzkumníky bude zajímat, kdo se násilí dopouštěl, kdo byl jeho obětí, v jakém prostředí k němu docházelo a jaké prostředky měla tehdejší společnost k dispozici, aby podobné situace řešila.

Projekt zároveň pracuje s hypotézou, že běžná představa o starověku jako mimořádně kruté době může být zjednodušená.

„Chceme zpochybnit rozšířenou představu, že rané městské společnosti byly ze své podstaty prostoupené násilím,“ uvedla Mynářová v tiskové zprávě fakulty. Podle ní lze naopak předpokládat, že mezilidské násilí bylo spíše vázané na konkrétní situace a výrazně ovlivněné sociálním postavením, prostředím i dostupnými způsoby řešení sporů.

Tým během pěti let prostuduje více než 40 000 sumerských a akkadských klínopisných textů, které vznikaly v průběhu téměř tří tisíciletí. Půjde především o dopisy a právní dokumenty, tedy materiály, v nichž se mohou odrážet každodenní problémy, konflikty a zkušenosti lidí mimo nejvyšší společenské vrstvy.

Badatelé nebudou sledovat pouze jednotlivá slova spojená s násilím. Důležitý pro ně bude i širší kontext, například kdo v textu vystupuje, jaký vztah mezi sebou účastníci mají, kde se událost odehrála, jak byla popsána nebo jaké řešení následovalo. Takový přístup má umožnit vytvořit co nejpřesnější obraz toho, jak se o násilí ve starověké Mezopotámii mluvilo a jak bylo společensky vykládáno.

Výstupem projektu má být mimo jiné odborný lexikon výrazů souvisejících s násilím, databáze konkrétních zaznamenaných incidentů a také digitální atlas násilí ve starověké Mezopotámii.