Čeští egyptologové našli v Sakkáře ztracenou hrobku významného úředníka

Expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze pracující v archeologické oblasti mezi pyramidovými poli v Abúsíru a Sakkáře ztracenou hrobku, která patřila vysokému úředníkovi Ptahšepsesovi, lokalizovala a prozkoumala během výzkumných sezon 2022 a 2023.

Danou mastabu (nadzemní stavba z cihel, která byla používána jako hrobka vládnoucích vrstev ve starověkém Egyptě - pozn. red.) částečně odhalil již francouzský archeolog Mariette.

Ten před téměř 160 lety z Ptahšepsesovy kultovní kaple vyzvedl monumentální nepravé dveře a překlad původně umístěný nad vchodem do kaple. Poté hrobka znovu zmizela pod nánosy písku Západní pouště.

Tyto dvě zmíněné mimořádné památky jsou vystaveny v Britském muzeu. Nepravé dveře obsahují rozsáhlý a unikátní životopis Ptahšepsesovy úřednické kariéry. Vypráví o jeho vzdělání na dvoře posledního gízského vládce Menkaurea a o jeho sňatku s Userkafovou dcerou, princeznou Chamaat. Userkaf byl zakladatelem páté dynastie slunečních králů.

Samotnou hrobku lze datovat do doby vlády Nyuserra. Vzhledem k Ptahšepsesovu politickému, historickému a náboženskému významu se tak hrobka stává jedním z nejpozoruhodnějších objevů egyptské archeologie za poslední dobu, jak nyní v tiskové zprávě informovala za Český egyptologický ústav Renata Landgráfová.

„K znovuobjevení hrobky Ptahšepsese v roce 2022 vedlo detailní satelitní snímkování oblasti a studium starých map. Byla tak znovuobjevena hrobka muže, který změnil běh egyptských dějin, a která představuje jeden z největších objevů expedice v poslední době,“ uvedl vedoucí výzkumů v Abúsíru a Sakkáře Miroslav Bárta.

Ptahšepses byl podle Landgráfové v egyptské historii prvním známým úředníkem nekrálovského původu, který se mohl oženit s královskou dcerou.

Archeologové během vykopávek odhalili a zdokumentovali 42 metrů dlouhou a 22 metrů širokou nadzemní část mastaby, která zahrnovala poměrně dobře zachovanou kapli s malovanou výzdobou ve vchodu, dvě místnosti pro majitelovy sochy a dlouhou přístupovou chodbu.

Letos na jaře odborníci prozkoumali i pohřební komoru. Podle Landgráfové byla sice ve starověku vykradena, přesto v ní zůstaly části původní pohřební výbavy včetně keramiky, zbytky votivních darů nebo mumifikované ryby. V částečně otevřeném sarkofágu byla kompletní mumie hodnostáře.

„Po prozkoumání mumie egyptskými antropology lze říci, že mumie poskytuje nové důležité údaje o vývoji mumifikace v období pyramid Staré říše,“ uvedla Landgráfová.

Doplnila, že výsledky analýzy také potvrzují poměrně vysoký věk předpokládaný u Ptahšepsese na základě jeho životopisu na nepravých dveřích, které z hrobky vyzvedl při svém objevu v druhé polovině 19. století archeolog Mariette.

Ve skutečnosti podle antropologů muž v sarkofágu zemřel ve věku nejméně 65 let.