Článek
Filippo Biondi a Corrado Malanga ve studii zveřejněné v říjnu 2022 tvrdili, že pomocí takzvané dopplerovské tomografie a dat z italských družic COSMO-SkyMed dokázali vytvořit trojrozměrný obraz vnitřku Cheopsovy pyramidy a části jejího podloží. Ve své rekonstrukci popsali dvacet struktur, které interpretovali jako dosud nezmapované chodby, místnosti, dutiny či složitější útvary.
Letos v srpnu ale časopis Remote Sensing studii formálně stáhl. Redakce uvedla, že na základě upozornění čtenářů zahájila vyšetřování, které potvrdilo „závažné metodologické nedostatky a statistické chyby“. Ty podle časopisu zpochybňují vědecké závěry práce.
Mikropohyby pyramidy a fyzikální limity
Metoda, na níž autoři práci postavili, byla neobvyklá. Nešlo o představu, že by radarový signál družice jednoduše pronikl masou kamene. Badatelé ve studii připouštěli, že schopnost elektromagnetických vln pronikat pevnými materiály je omezená.
Jejich metoda místo toho vycházela z předpokladu, že radar dokáže zaznamenat nepatrné mikroskopické chvění povrchu pyramidy vyvolané například působením větru, okolního prostředí či seismických vibrací. Z rozdílů v těchto mikropohybech následně pomocí počítačových modelů rekonstruovali vnitřní strukturu stavby.
Metodu kritizoval mimo jiné i Lawrence Conyers, emeritní profesor Denverské univerzity a odborník na využití radaru v archeologii, který patřil mezi recenzenty práce. Podle něj může družicový radar zachytit pouze to, co přímo „vidí“, a popisované mikrovibrace jsou příliš slabé na to, aby je bylo možné z oběžné dráhy spolehlivě detekovat. „Je mi jedno, jaké magické vlastnosti používáte, prostě to nefunguje,“ citoval ho web Retraction Watch.
Rekonstrukce ze stažené studie znázorňující vnitřní uspořádání Cheopsovy pyramidy odvozené ze satelitních radarových dat.
Další odborníci upozorňovali také na nedostatečné ověření metody. Podle nich měla být nejprve vyzkoušena za kontrolovaných podmínek na objektech, jejichž vnitřní uspořádání je přesně známé.
Spekulace o „podzemním městě“
Ještě větší pozornost vyvolala o tři roky později jiná tvrzení Biondiho a jeho spolupracovníků. Na jaře 2025 představili na tiskové konferenci výsledky další analýzy satelitních dat. Tvrdili, že pod Rachefovou (Chefrénovou) pyramidou, která s Cheopsovou pyramidou sousedí, identifikovali pět vzájemně propojených struktur a osm válcovitých šachet sestupujících do hloubky přibližně 650 metrů.
Šachty měly být podle jejich rekonstrukce obklopeny spirálovitými chodbami a ústit do dvou velkých útvarů připomínajících krychle. Tým zároveň tvrdil, že další struktury by mohly pokračovat až do hloubky okolo dvou kilometrů.
Na sociálních sítích se v této souvislosti začalo šířit označení „podzemní město“. Jeho existence ale dosud nebyla potvrzena ani vykopávkami, ani geofyzikálními měřeními provedenými přímo na místě.
Jiné objevy zpochybněny nejsou
Stažení kontroverzní studie neznamená, že vědci zpochybňují všechny objevy dosud neznámých prostor v Cheopsově pyramidě. Mnohé z nich byly odhaleny jinými metodami založenými na odlišných fyzikálních principech a následně ověřeny dalšími měřeními.
