Hlavní obsah

Archeologové objevili u Luxoru 3000 let starou hrobku úředníka Pasera

Na západním břehu Nilu v oblasti egyptského Luxoru se podařil další významný archeologický objev. Nizozemská expedice z Leidenské univerzity zde odkryla dosud neznámou hrobku vysokého úředníka jménem Paser, která pochází z období vlády ramessovských faraonů před zhruba třemi tisíci lety.

Foto: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities

Vstup do nově objevené hrobky

Článek

Nález, o kterém egyptské úřady informovaly v neděli 12. července, přináší nové poznatky o pohřebních zvycích, architektuře i každodenním životě elit starověkého Egypta.

Hrobka byla podle magazínu Archaeology News objevena v lokalitě Dolní Šajch Abd el-Kurna v thébské nekropoli nedaleko Luxoru.

Leidenská univerzita zde ve spolupráci s egyptským ministerstvem cestovního ruchu a památkové péče provádí systematický archeologický výzkum již od roku 2018. Cílem projektu je zdokumentovat tuto část pohřebiště, ochránit ohrožené památky a lépe porozumět vývoji nekropole v období Nové říše.

Kaple nad pohřebními komorami

Nově objevená hrobka odpovídá typickému uspořádání soukromých pohřebišť Nové říše. Za otevřeným nádvořím následuje podle serveru CBS News do skály vytesaná kaple ve tvaru obráceného písmene T, pod níž se nacházejí pohřební komory.

Archeologové odkryli také cihlovou lavici určenou pro pohřební stélu a schodiště vedoucí ke vstupu do hrobky. Tyto prvky pomáhají lépe pochopit podobu pohřebních rituálů tehdejší egyptské elity.

Velkou pozornost odborníků vzbudila výzdoba interiéru. Na zachovaných malbách je Paser zobrazen při uctívání několika egyptských božstev a také se svou manželkou sedící před obětním stolem. Přestože se část výzdoby během staletí poškodila, dochované scény nabízejí cenný pohled na náboženské představy i rodinný život významných představitelů tehdejší společnosti.

Který Paser to byl?

Samotná identita Pasera zatím zůstává předmětem dalšího výzkumu. Jméno se ve starověkém Egyptě objevovalo poměrně často a neslo jej několik významných hodnostářů. Archeologové proto nyní analyzují nápisy i architektonické detaily hrobky, aby zjistili, kterému z nositelů tohoto jména hrobka patřila, jaké postavení její majitel zastával a do jakého období ramessovské éry ji lze přesně zařadit.

Objev zapadá do série významných archeologických nálezů, které Egypt v posledních letech prezentuje. Úřady doufají, že nové objevy nejen rozšíří poznání jedné z nejvýznamnějších civilizací starověku, ale zároveň podpoří zájem turistů o historické památky v okolí Luxoru.

Právě thébská nekropole, zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO, patří k nejbohatším archeologickým lokalitám na světě a stále ukazuje, že ani po více než sto letech intenzivního výzkumu nevydala všechna svá tajemství.

Nová říše

Nová říše představuje období největšího rozkvětu starověkého Egypta, které trvalo přibližně od roku 1550 do 1069 př. n. l. během vlády 18. až 20. dynastie. Egypt tehdy rozšířil své území až do Předního východu a Núbie, dosáhl mimořádného hospodářského bohatství a stal se jednou z nejmocnějších říší své doby. Právě z tohoto období pocházejí slavní panovníci jako Hatšepsut, Achnaton, Tutanchamon nebo Ramesse II. a také většina monumentálních chrámů a hrobek v Luxoru či Údolí králů.

Výběr článků

Načítám