Hlavní obsah

Čeští vědci objevili klíč k dlouhověkosti žraloka malohlavého. Žije až 400 let

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ostravští a brněnští vědci vyrazili v roce 2022 na Island, kde zkoumali vzorky tkání žraloka malohlavého, kterému se také říká grónský. V jeho ribonukleové kyselině (RNA) zjistili, že využívá enzym typický pro odolné nádorové buňky. Podle nich jde o unikátní objev, který pomůže ve vývoji účinnějších léků na různé nemoci.

Foto: imago stock&people, ČTK

Žralok malohlavý, též grónský (Somniosus microcephalus)

Článek

Výzkumu na Islandu se zúčastnili vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se svými kolegy z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Brně díky grantu od Nadace Neuron. Rozluštit tajemství dlouhověkosti jednoho z nejstarších živočichů na Zemi se jim podařilo díky kontaktům, které zde získali.

Dostali se totiž ke vzorkům tkání této paryby. Po izolaci nukleových kyselin a jejich úspěšné sekvenaci objevili ve žralokově RNA možnou stopu jeho dlouhověkosti.

Foto: Ostravská univerzita

Čelist žraloka malohlavého

„Ve zkratce jsme z nich přišli na to, že dlouhověký žralok malohlavý ve zvýšené míře produkuje reverzní transkriptázu kódovanou genem LINE-1. Reverzní transkriptáza je enzym aktivní například v nádorových buňkách, kde částečně zodpovídá za jejich nesmrtelnost,“ vysvětlil za ostravský tým Martin Bartas.

Vědci hledají na Islandu gen dlouhověkosti

Věda a školy

Unikátní objev

Bartas doplnil, že podle vzorků je možné, že si žralok malohlavý jistým způsobem adoptoval některé rysy molekulárních procesů, které jsou typické pro nádorové buňky, a zároveň je dokázal evolučně usměrnit a využít pro dosažení extrémní dlouhověkosti.

Přestože jde podle českých vědců o unikátní objev, zůstávají s dalšími závěry opatrní.

„Myslím, že jsme pořád na začátku. Naše závěry je samozřejmě nutné potvrdit dalšími výzkumy a rozbory. Zatím máme k dispozici jen takzvaná transkriptomická data, která pokrývají pouze část genetické informace žraloka malohlavého,“ uvedl další z členů ostravského týmu Jiří Červeň.

Češi zkoumají žraloky grónské, dožívají se 400 let

Věda a školy

Dodal, že aby bylo jejich poznání tohoto majestátního tvora ucelené, potřebovali by se opřít o detailnější analýzu vzorků z více tkání a většího počtu jedinců. „Hledáme proto nyní sponzory, díky nimž bychom mohli provést další analýzy a také nákladnou celogenomovou sekvenaci jeho DNA,“ upřesnil Červeň.

Právě to může podle vědců prozradit více o jakési evoluční kličce, díky které se žralok malohlavý dožívá až 400 let a je odolný vůči řadě chorob.

„Krásní, půvabní a většinou neškodní“. Jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí

Věda a školy

Lov žraloka malohlavého má na Islandu téměř 200letou tradici, loven byl pro olej. S příchodem syntetických olejů zde ale lov tohoto živočicha téměř ustal.

Domovem tohoto žraločího druhu jsou vody severního Atlantského oceánu, zejména kolem Grónska a Islandu. Už se ale objevil v Karibiku, což odborníky šokovalo. Spatřen byl u korálových útesů u pobřeží Belize.

Tajemství nejzářivějšího enzymu odhalují vědci z Brna. Umí jej vpravit do lidské buňky

Věda a školy

V Brně uměle vypěstovali minimozky s Alzheimerovou nemocí

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám