Článek
Nejstarší z nich žili již v době bitvy na Bílé hoře nebo za časů, kdy loď Mayflower přistála s prvními osadníky u Severní Ameriky.
„Výzkum žraloků grónských nám může prodloužit a zkvalitnit život. Ještě více než dlouhověkost nás zajímají mechanismy, které umožňují regeneraci buněk, aby správně fungovaly i ve vysokém věku,“ uvedl vedoucí výzkumu, molekulární biolog Václav Brázda, který působí na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně i na Akademii věd ČR.
V uplynulých týdnech vedl expedici na Island s cílem odlovit jednoho ze žraloků a odebrat z něj vzorky k laboratornímu zkoumání. Na tým po přistání čekalo zemětřesení, výbuch sopky, silná bouře bránící pátrání po žralocích v moři a nakonec zjištění, že se žraloci grónští lovili naposledy v roce 1928.
Vědci hledají na Islandu gen dlouhověkosti
Dnes už s jejich lovem nemá nikdo zkušenosti. Jenže v tu chvíli zafungovalo štěstí – vědci náhodou vypátrali vnuka posledního lovce.
„Narazili jsme na něj v muzeu podmořských živočichů. Pomohl nám získat vzorky tkáně ze žraloka, který nedávno uvízl v rybářské síti. Starší vzorky nám dali také kolegové z islandské univerzity. Získali jsme tak základní materiál k výzkumu,“ uvedl profesor.
Tajemný protein P53
Příčinou dlouhověkosti žraloků grónských, jejichž maso je nepoživatelné a loveni byli kvůli tuku, je zřejmě protein P53 v jejich DNA, tedy v jejich genomu.
Tým badatelů popsal nový druh jepice z baltského jantaru
Chrání buňky před vznikem nádorového bujení, tedy rakoviny. Aby to celé fungovalo, musí mít P53 zřejmě naprosto specifický charakter. Pokud je totiž tento protein příliš aktivní, buňky naopak stárnou rychleji. Umí však bránit vzniku rakoviny, degenerativních nemocí a zpomaluje stárnutí buněk.
Zajímavostí je, že žralok grónský žije v oblastech, kde lze narazit na ještě další čtyři druhy žraloků. Ty se ale dožívají průměrně 50 let. Vědci vzorky z Islandu zpracovali a poslali k vyhodnocení do Jižní Koreje. Jejich kolegové se tam postarají o sekvenci DNA, což je mimořádně náročné. Genom žraloka je navíc delší než genom člověka.
Čeští vědci přišli s metodou, která může odhalit Parkinsonovu chorobu z obličejové mimiky
Žraloci grónští dorůstají do délky zhruba sedmi metrů. Čeští vědci se na Island vrátí na jaře a pokusí se s rybáři jednoho odlovit.
„Ideální by bylo získat vzorky ze žraloků rozdílného stáří, abychom mohli sledovat, nakolik se mění jejich geny v průběhu života,“ dodal Brázda.
Tučňáci císařští jsou už ohroženým druhem, oznámili Američané
