Článek
Dosud byly zkoumány pouze krátkoperiodické komety, tedy takové, které mají oběžnou periodu nižší než 200 let a opakovaně se tak vracejí do vnitřních oblastí našeho solárního systému.
Každý takový průlet komety kolem Slunce nicméně značně ovlivňuje její vlastnosti a vzhled. Proto ESA vybrala k realizaci misi Comet Interceptor, která má za cíl prozkoumat nějakou kometu, kterou lidé doteď nespatřili.
Tento typ komety neovlivněný Sluncem by v důsledku mohl podle odborníků přinést řadu cenných poznatků o původu naší Sluneční soustavy, tj. z doby před 4,6 miliardy let.
Vesmírné technologie z Brna umožní sledovat děje na Slunci z dosud nejkratší vzdálenosti
„Zaparkovaná“ družice bude číhat na vhodnou kometu
O takové kometě se ale astronomové dozvědí jen s předstihem několika měsíců – v době, kdy bude již příliš pozdě na postavení a vypuštění satelitu. Proto bude nová sonda „zaparkovaná“ v tzv. Lagrangeově libračním bodě L2 ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude vyčkávat na vhodnou kometu.
- Librační centrum (Lagrangeův bod) je bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Taková oblast je proto vhodná k umístění stacionárních zařízení, jejichž polohu je možné udržet jen s minimálními nároky na pohonné látky.
Po příletu příslušné komety bude aparát pořizovat snímky celého tělesa, které poslouží k vytvoření jejího 3D profilu.
Družice, která bude kometu zkoumat, se skládá celkem ze tří částí: z hlavní sondy a dvou malých, jež ponesou doplňkové vědecké přístroje. Všechny tři části budou provádět nejrůznější měření jádra komety a jejího plynového, prachového i plazmového prostředí, aby zajistily pozorování z různých hledisek.
Nad Českem byly vidět polární záře i nová kometa
Tým brněnské firmy bude na projektu pracovat přibližně dva roky – konkrétně bude přispívat inženýrskými činnostmi na konstrukci vesmírné sondy, a to včetně montáže, sestavení a otestování prachového štítu, který je nezbytný pro ochranu satelitu před prachem z komety.
Zakázku v hodnotě 150 milionů eur (3,7 miliardy Kč) vyvíjí ESA ve spolupráci s japonskou vesmírnou agenturou JAXA, která má na starosti jednu ze dvou zmiňovaných menších sond.
Ilustrační obrázek
Mise je součástí programu ESA Cosmic Vision a patří do nové kategorie misí ESA, do „třídy F“ – tj. rychlá mise, jejíž implementace má trvat osm let.
„Zařazení projektu do třídy F v kategorizaci ESA misí znamená, že na inženýrské aktivity máme mnohem méně času, než je běžné. Spolu s montáží štítu proti prachu komety jde o výraznou technickou výzvu, které se inženýrský tým rád chopil,“ řekl k tomu vedoucí zmíněného týmu OHB Czechspace Daniel Rohel.
- Evropské vesmírné mise se dělí do několika tříd podle různých kritérií. Kupříkladu u mise Plato bude na realizaci výrazně větší časový prostor: od spuštění mise do vyslání přístroje do kosmu mají uplynout takřka dvě desetiletí.
Pokud vše půjde podle plánu, satelit mise Comet Interceptor bude vynesen do vesmíru na raketě, a to navíc i spolu s kosmickým teleskopem ARIEL, v roce 2029.
Mikrokosmos velký jako soudek na pivo. Plzeňská firma dodá komoru pro evropský vesmírný výzkum
Co se týká dalšího tuzemského zapojení do mise, na vědecké části projektu se podílejí mj. i specialisté z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Samotná zmíněná česká společnost sídlí v Brně a je členem technologické skupiny OHB SE. Zaměřuje se na dodávky satelitů, družicových adaptérů a podpůrných pozemních zařízení.
Společnost již získala řadu zakázek v rámci programů ESA, např. minulý rok obhájila misi SOVA, která má ambice stát se největší českou vesmírnou misí – satelit by z oběžné dráhy Země sledoval změny počasí, předpovídal jeho extrémní výkyvy, varoval před přívalovými dešti, bouřkami, tornády či tsunami.
Dá mu ESA zelenou? Satelit SOVA by se mohl stát největší českou vesmírnou misí
