Brněnská hvězdárna slaví návštěvnický rekord a připravuje další vesmírné obří nafukovadlo

„Kosmoplavci se mohou těšit na velké překvapení. Nepůjde totiž o klasickou kopii některého z vesmírných těles. Světová jedinečnost našich nafukovacích obrů spočívá v tom, že nabízí netradiční pohled na planety či vesmír. Zachycují něco, co je běžně lidskému oku skryto. Právě na této rozšířené realitě stavíme,“ řekl Novinkám ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Prvním z modelů, který způsobil doslova planetární boom (byť v tomto případě nešlo o model planety), byl v roce 2019 desetimetrový Lunalón, tedy Měsíc. Vznikl k 50. výročí od přistání prvního člověka na této oběžnici Země.

Když jej hvězdáři nainstalovali na louce na brněnské Kraví hoře, panoval hned první večer značný zájem veřejnosti o model. Druhý večer ale již kvůli davům zkolabovala městská hromadná doprava.

Od roku 2019 přidává hvězdárna každý rok do svého týmu nové obry. Následovala Terralóna, tedy kopie Země zachycené ve dne, a Marsmeloun, což je model Marsu. Pak ale vznikla Heliosféra, která přinesla zásadní změnu: zachycuje Slunce naprosto netradičním způsobem.

„Kdybychom vytvořili jeho kopii, byl by to jen žlutý kotouč a divácky velká nuda. Proto jsme si vzali na pomoc vědu a vytvořili maketu Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Právě díky tomu si můžeme prohlédnout jeho žhavý povrch,“ vysvětlil Dušek.

Loni pak k týmu přibyla Temnalóna, což je planeta Země zachycená v noci. Jako bonus zobrazuje světla měst, dálnic, ropných věží v mořích a také ostře střežené hranice států.

Tím se vlastně Sluneční soustava pro svět nafukovadel tak trochu podle odborníků vyčerpala. Další tělesa totiž nejsou příliš atraktivní. A kupříkladu u Saturnu by byl technický problém s instalací jeho obřího prstence. Model by dokonce mohl působit jako obří dětská hračka.

„Naštěstí vesmír je nekonečný, takže máme neustále z čeho čerpat. Při vytváření modelů musíme ale stále více využívat důvtip, což nám ale vůbec nevadí,“ dodal s úsměvem Dušek.

Přiznává, že nafukovací planety jsou největší diváckou atrakcí hvězdárny. V létě je odborníci instalují na několik dní v celém parku na Kraví hoře, kam si je přicházejí prohlédnout tisíce lidí z celého Česka. Loni zavedla hvězdárna dobrovolné vstupné na akci. Vybrala díky tomu přes 300 000 korun, které použila na údržbu a další ozelenění parku na Kraví hoře.

Např. astrofyzik Norbert Werner, který na brněnské Masarykově univerzitě pracuje na prvním českém vesmírném dalekohledu QUVIK, oceňuje na hvězdárně to, že se věnuje nejen vesmíru, ale pořádá také četné kulturní akce pro veřejnost. Ve světě to prý není běžné.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Hvězdárna a planetárium Brno