Před 50 lety vystoupili Armstrong a Aldrin na povrch Měsíce

Po přistání Apolla 11 na povrchu zemského satelitu měli američtí astronauti Edwin Buzz Aldrin a Neil Armstrong pět hodin spát, protože byli vzhůru od časného rána. Měli však pocit, že by stejně neusnuli, a tak 20. července 1969 ve 23:43 světového času zahájili přípravy na výstup.

Ty měly trvat dvě hodiny, ale protáhly se na tři a půl, protože v kabině plné vybavení se astronautům hůře pohybovalo. Z oken také vybírali, kam zamíří.

Ještě před výstupem Aldrin, který byl členem Websterské presbyteriánské církve, přijal eucharistii. S sebou měl malou krabičku, kde byla hostie a mešní víno a malý pohár. Přitom četl z bible z Janova evangelia slova: „Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic.“

To ovšem nešlo do éteru, NASA Aldrina požádala, aby se slova nepřenášela, protože americká administrativa čelila žalobě zakladatelky Amerických ateistů Madalyne O’Hairové kvůli tomu, že posádka Apolla 8 četla na vládou placené misi z bible, čímž byl porušen první dodatek k ústavě.

V 2:39:33 Armstrong otevřel dveře a vylezl ven z lunárního modulu. Ve 2:51 začal sestupovat po žebříku, který měl devět příček. Cestou spustil malou kameru uloženou ve výklopném oddílu vybavení MESA pod pláštěm lunárního modulu, který otevřel. Výstup sledovalo na Zemi na 600 milionů lidí.

Cestou Armstrong popsal povrch: „Vypadá velmi, velmi jemně zrnitý, je to skoro prach.“ Šest a půl hodiny po přistání 21. července 1969 ve 2:56:15 světového času se Armstrong jako první člověk dotkl povrchu Měsíce a otiskl tam první stopu. Když sestupoval z nejnižší příčky žebříku, řekl: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“

Okamžitě vyfotografoval modul a sedm minut poté, co se dotkl povrchu Měsíce začal sbírat první vzorky a dal si je do kapsy, aby v případě přerušení mise byly alespoň nějaké k dispozici. Krátce poté se k němu přidal i Aldrin a oba strávili asi dvě a půl hodiny fotografováním Měsíce, modulu a sběrem vzorků.

Armstrong uvedl, že pohyb po Měsíci je v šestinové přitažlivosti snadný: „Vypadá to, že tu není žádný problém se pohybovat, jak jsme předpokládali.“ Aldrin to ukázal názorně, když předvedl dva skoky snožmo: „Je jednoduché skočit.“ „Ano, ... a chůze je taky pohodlná,“ dodal Armstrong. Astronauti ale uvedli, že musejí své kroky plánovat dopředu, protože jemná půda je docela kluzká.

„Ve stínu je docela tma a je těžké vidět, jak pevně stojím. Má to tu svou vlastní krásu,“ řekl ještě Armstrong, který popsal i plaketu na přistávací noze lunárního modulu: „Jsou tu dvě polokoule, každá ukazuje jednu ze zemských polokoulí. Pod tím se píše: „Tady poprvé lidé z planety Země stanuli na Měsíci v červenci LP 1969. Přišli jsme v míru za celé lidstvo.“

Oba muži na měsíčním povrchu vztyčili americkou vlajku. I když si Aldrin přál, aby to šlo hladce, nebylo to snadné, protože půda byla tvrdá a žerď se podařilo zarazit jen 20 centimetrů hluboko. I tak jí ale mohl zasalutovat jako na vojenské akademii ve West Pointu.

V tu chvíli se s nimi spojil americký prezident Richard Nixon a řekl: „Neile a Buzzi, mluvím k vám po telefonu z Oválné pracovny v Bílém domě. Je to určitě ten nejdůležitější telefonát v historii. Ani vám nemohu říci, jak jsme všichni pyšní na to, co jste dokázali. A jak k nám mluvíte z Moře klidu, inspiruje nás to ke zdvojnásobení našeho úsilí přinést mír a klid na Zemi.“

Oba pak umístili na povrch vědecké přístroje z balíku EASEP, kde byl pasivní seismograf a koutový odražeč – zařízení schopné odrazit vyslaný paprsek zpět ke zdroji. Armstrong pak poskoky, které se ukázaly jako nejefektivnější způsob pohybu, zamířil k šedesát metrů vzdálenému Malému západnímu kráteru, aby ho vyfotil. Aldrin dál sbíral vzorky. Snažil se získat i nějaké z hloubky, ale i když použil geologické kladívko, nedostal se hlouběji než do 15 centimetrů.

Nasbíral celkem šest kilogramů vzorků, byly dvou typů – bazalty a brekcie. Protože vše šlo pomaleji, než astronauti čekali, nasbírané vzorky přestali dokumentovat. Aby vše stihli, Armstrong doslova přebíhal od jedné činnosti k druhé. Řídící středisko ho vyzvalo, aby zpomalil. Nakonec povolilo patnáctiminutové prodloužení vycházky, takže na povrchu Měsíce muži strávili při jediném výstupu dvě hodiny a 15 minut.

Do úložného prostoru lunárního modulu naložili film a dva boxy s celkem 21,55 kilogramu vzorků. Jako první se vrátil do modulu Aldrin. Po něm vyskočil na třetí stupeň žebříku Armstrong. Zbavili se nepotřebného vybavení, zejména batohů se systémem PLSS, který jim zajišťoval přežití při vycházce, velkých bot a fotoaparátu Hasselblad. Dveře zavřeli v 5:01.

Po sedmi hodinách odpočinku se pak začali připravovat k návratu. V 17:54 odstartovali. Na povrchu Měsíce strávili 21,5 hodiny. Start proběhl bez problémů, jen při něm spadla vlajka. Návratová část lunárního modulu se oddělila.

„Koncentroval jsem se na počítače a Neil sledoval výškoměr, ale díval jsem se dost dlouho, abych viděl, jak vlajka spadla,“ řekl Aldrin. Proto se u dalších misí dávala vlajka dále od lunárního modulu, aby nemusela vzdorovat tlaku výtokových plynů.

Nezahálel ani Michael Collins ve velitelském modulu Columbia oblétajícím Měsíc. Musel identifikovat lunární modul na povrchu a prováděl také údržbu.

Během třetího oběhu musel řešit problémy s teplotou chladicího média, na kterou ho upozornilo řídící středisko těsně předtím, než se dostal nad odvrácenou stranu Měsíce, kde s ním nemělo kontakt. Místo toho, aby ho podle doporučeného postupu přepnul na manuální řízení, jen přepnul chlazení na ruční a zpátky na automatické a vše opět fungovalo. O řešení problému informoval Houston ve chvíli, kdy vyletěl ze stínu Měsíce. Při každém obletu byl 48 minut bez spojení.

Když se Armstrong a Aldrin vrátili z první vycházky po Měsíci do lunárního modulu, šel také spát.

Po probuzení připravoval kabinu pro návrat obou mužů z Měsíce. Lunární modul se přiblížil k lodi Columbia ve 21:24. Ke spojení došlo v 21:35.

Poté, co Armstrong a Aldrin přenesli vzorky a filmy do kosmické lodi Columbia, modul byl oddělen ve 23:41. Protože jeho dráha nebyla stabilní, spadl na povrch Měsíce, ale není známo kam.