Bohatý kosmický týden: evropská raketa a čínské družice, posun ISS i průlet kolem Merkuru

Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla ve čtvrtek trojici družic Jao-kan 35 pro pozorování Země, případně signálové zpravodajství, jak na Twitteru sdělil specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

O den dříve, ve středu 22. června, odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan nosná raketa KZ-1A. Na orbitu dostala družici Tchien-sing 1, která bude sloužit k ověření technologií sledování vesmírného prostředí.

Ve středu ve 23:50 SELČ navíc odstartovala z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně nosná raketa Ariane 5 ESC-A s telekomunikačními družicemi: malajskou MEASAT-3d a indickou GSAT-24.

„Celková hmotnost nákladu byla 10 863 kg, ale na samotné družice připadalo 9829 kg. Zbytek na použité družicové adaptéry, které jdou téměř vždy za zákazníkem. Na geostacionární se družice dostaly vlastním pohonem,“ shrnul Václavík.

„Družice se oddělily na dráze přechodové ke geostacionární 28 minut a 38 sekund, resp. 39 minut a 59 sekund po startu,“ doplnil.

Raketa Ariane 5, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), startuje pouze párkrát do roka. Tento týden šlo o její první start v letošním roce. Její předchozí vzlet se uskutečnil, když loni 25. prosince vynášela na oběžnou dráhu dalekohled Jamese Webba.

Zajímavé je, že evropsko-japonská kosmická sonda BepiColombo ve čtvrtek provedla druhý průlet okolo Merkuru na své cestě k první planetě Sluneční soustavy. Její cesta však není u konce a ještě ji čekají čtyři obdobné průlety.

Finální navedení na oběžnou dráhu kolem Merkuru nastane 5. prosince 2025.

Ovšem méně pozitivní zprávou je, že start sondy Psyche ke stejnojmenné planetce 16 Psyche se letos neuskuteční, a to kvůli pozdnímu dodání palubního softwaru.

„Nové startovní okno bude otevřeno mezi červencem a zářím 2023,“ poznamenal Václavík.

Následuje však opět lepší zpráva, a to o chystaném vzletu americké společnosti Rocket Lab.

„Termín startu nosné rakety Electron s 25kg lunární sondou CAPSTONE je potvrzen na toto pondělí 27. června v 11:50 SELČ. Případné záložní termíny jsou k dispozici do konce července. Úkolem sondy je ověřit modely a stabilitu tzv. NRHO (near rectilinear halo orbit; protáhlá orbita kolem Měsíce - pozn. red.) oběžné dráhy, na které bude kosmická stanice Gateway,“ napsal Václavík.

V sobotu 25. června od 19:42 SELČ provedlo nákladní kosmické plavidlo Cygnus NG-17 společnosti Northrop Grumman, které kotví u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), motorický manévr o délce trvání pět minut a jednu sekundu. Výška perigea oběžné dráhy ISS se tím zvýšila o 160 metrů, apogea o 800 metrů.

Daná schopnost lodě Cygnus se nyní, jak připomíná Václavík, kvalifikovala na standardní službu pro americký vesmírný úřad NASA.

Z první poloviny aktuálního týdne ještě stojí za zmínku testovací odpočet měsíční rakety Space Launch System (SLS) či úspěch Jižní Koreje, která na oběžnou dráhu poprvé dopravila satelit raketou vlastní výroby.

O těchto dvou událostech jsme již informovali.