Článek
Organizátorem konference AXRO 2022 (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics) je Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým (ČVUT) v Praze. Mezinárodní setkání probíhá v pražské Vile Lanna.
Rentgenové družice pomáhají astronomům zkoumat zejména vesmírné procesy, při kterých je hmota vystavena extrémním podmínkám. K takovým mimořádným okolnostem dochází třeba v blízkosti černých děr.
Zdrojem intenzivního rentgenového záření jsou systémy, ve kterých proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru či bílého trpaslíka. V odlišných galaxiích jsou zdrojem objekty, v nichž probíhá tzv. gama záblesk, což je zvláštní druh supernovy.
Studium vzdálených objektů, odkud letí záření miliardy let
Na 13. ročníku setkání o rentgenové astronomii se má v Praze od 6. do 9. prosince sejít 46 odborníků z osmi zemí světa včetně Spojených států. Mají prezentovat přípravy misí ESA, na nichž se podílel Astronomický ústav AV ČR.
Kosmický festival představuje nové mise i spolupráci s Afrikou a Blízkým východem
Jednou z nich je mise Athena, návrh kosmické rentgenové laboratoře určené ke zkoumání horkého a energetického vesmíru. Ta bude díky své mimořádné prostorové a spektrální citlivosti schopná studovat velmi vzdálené objekty, odkud záření letí na Zemi mnoho miliard let.
„To nám umožní podívat se zpět do minulosti a odpovědět tak na základní otázky, kterými se současná astronomie zabývá,“ konstatoval mluvčí Astronomického ústavu Pavel Suchan.
Jde např. o tyto otázky:
- Jakým způsobem vznikly rozsáhlé struktury hmoty, které pozorujeme v dnešním vesmíru?
- Jak se zformovaly obří černé díry v centrech galaxií?
- A jakou roli hrály tyto supermasivní černé díry při utváření okolního kosmického prostoru?
Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry AV ČR se již déle účastní konsorcia přístroje X-IFU pro aparát Athena, který má být tím vůbec nejcitlivějším rentgenovým spektrografem vyvíjeným pro kosmický výzkum.
Česko zvýší příspěvek na vesmírné programy na 1,6 miliardy korun ročně
Původně byl start mise plánován na rok 2028, později byl odložen na rok 2031. Vynést do vesmíru by budoucí satelit měla nově připravovaná raketa Ariane 6. Athena následně bude nasměrovaná do tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od Země.
V libračním centru se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy Země-Slunce a družice tak bude obíhat stejnou úhlovou rychlostí společně se Zemí. Pozorování družice díky tomu nebude tolik rušené kvůli Slunci, což je problémem současných rentgenových misí na oběžné dráze kolem Země.
Webb našel na Saturnově měsíci mraky
Na své orbitě v bodě L2 operuje v současnosti Webbův kosmický dalekohled (JWST). „Ale rozhodně se pak nesrazí, mají to vypočítané,“ reagoval Suchan s úsměvem na dotaz Novinek.
Životní cyklus prvních hvězd
Mise Theseus by teoreticky mohla po schválení odstartovat v roce 2032. Má jít o misi pro monitorování tranzitních událostí ve vysokoenergetickém vesmíru v rámci celé oblohy a v celé široké kosmické historii.
Podle ESA slibuje kompletní zmapování záblesků záření gama v kosmu během první miliardy let jeho existence, což by mělo vnést více světla do chápání životního cyklu prvních hvězd.
Šancí letět do kosmu bude přibývat, ale nikdo nemá nic jisté, tvrdí český záložní astronaut
Uvidíme, zda budoucí mise ještě nějak nepoznamenají plánované škrty v ESA.
V České republice má každopádně rentgenová optika dlouhodobou tradici. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 - šlo o optiku 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.
V Chile uvedli do provozu dalekohled ovládaný z Ondřejova
Češi se podíleli na odhalení tvaru a orientace extrémně horké hmoty kolem černé díry
