Článek
„Existenční dilema“, tak popisuje analýza Bloombergu situaci, ve které se před pondělním setkáním ocitá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho první možností je nepřijmout návrh mírové dohody, kterou navrhuje Rusko, a čelit tak nahněvanému jednání Donalda Trumpa.
„Situaci ještě více komplikuje vzpomínka na Zelenského poslední návštěvu Bílého domu v únoru, která propukla v hořkou výměnu názorů mezi Zelenským a Trumpem a nakrátko vedla i k zastavení vojenské podpory ze Spojených států,“ píše Bloomberg.
Druhou možností ukrajinského prezidenta je přijmout rychlou dohodu o ukončení ruské vojenské agrese a odevzdat tak některá ukrajinská území výměnou za vágní bezpečnostní záruky, které by podle Bloombergu mohly do budoucna dokonce posílit pozici Moskvy.
Donald Trump v neděli na své sociální síti Truth Social napsal, že prezident Zelenskyj může ukončit válku s Ruskem „téměř okamžitě“, pokud bude chtít. „Anebo může pokračovat v boji,“ dodal. Trump také vyloučil případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) i návrat Krymu, který Rusové anektovali v roce 2014.
Mezi Zelenského konkrétní cíle v pondělním jednání patří dozvědět se více o požadavcích ruského prezidenta Vladimira Putina, naplánovat načasování třístranné schůzky a přimět USA k přísnějším sankcím proti Rusku. Pro agenturu Bloomberg to uvedl blízký zdroj obeznámený se situací, který si nepřál být jmenován.
Zelenskyj: Bezpečnostní záruky v minulosti nefungovaly
Ukrajinský prezident před pondělní schůzkou Trumpovi poděkoval za pozvání a zdůraznil, že cílem Ukrajiny a jejích partnerů je „rychle a spolehlivě“ ukončit válku a uzavřít trvalý mír, napsala Ukrajinska pravda.
Připomněl chyby minulých let, kdy byla Ukrajina „nucena vzdát se Krymu a části Donbasu“ a že bezpečnostní záruky z roku 1994 nefungovaly.
„Všichni chceme tuto válku rychle a spolehlivě ukončit a uzavřít mír, který bude trvalý, ne jako před lety, kdy byla Ukrajina donucena vzdát se Krymu a části našeho východu – části Donbasu. Putin to využil jen jako odrazový můstek pro nový útok. Nebo když Ukrajina údajně dostala v roce 1994 ‚bezpečnostní záruky‘, ale nefungovalo to,“ uvedl Zelenskyj.
Poznamenal, že Krym neměl být dán tehdy, stejně jako se Ukrajinci po roce 2022 nevzdali Kyjeva, Oděsy a Charkova. „Rusko musí ukončit tuto válku, kterou samo začalo,“ dodal Zelenskyj.
Ukrajinského prezidenta tentokrát narozdíl od únorové návštěvy na jednání doprovodí skupina evropských lídrů. Ti se už v neděli sešli online, aby zkoordinovali svůj postup. Takzvaná koalice ochotných bude požadovat, aby Trump objasnil, jaké bezpečnostní záruky jsou Spojené státy ochotné Ukrajině poskytnout.
Velký den pro Bílý dům, pochvaluje si Trump
Trump zatím s žádnými konkrétními bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu nepřišel, nadcházející pondělní jednání si nicméně na své síti pochvaloval.
„Velký den pro Bílý dům. Nikdy tu nehostil tolik evropských lídrů. Je mi velkou ctí,“ napsal. „Dezinformační média budou tvrdit, že je to velká ostuda pro prezidenta Trumpa zvát do krásného Bílého domu tolik velkých evropských lídrů. Ve skutečnosti je to pro Ameriku velká čest,“ dodal Trump.
Pondělního jednání se kromě amerického a ukrajinského prezidenta zúčastní také evropští lídři. Přítomna bude šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Keir Starmer. Stanice Sky News a italská média také přislibují účast italské premiérky Giorgie Meloniové.
Na schůzku do Bílého domu jsou pozvaní ještě další evropští lídři. Podle webu Politico jsou mezi účastníky washingtonské schůzky také finský prezident Alexander Stubb a také generální tajemník NATO Mark Rutte, jenž má s Trumpem „blízký vztah“.
