Vraždy v Polné rozpoutaly nenávistnou antisemitskou štvanici

Poláčkovsky ospalé městečko Polná u Jihlavy se naráz stalo středem světa, policejní pátrání, pokud se dá mluvit o pátrání, bylo vedeno s jedním cílem, usvědčit poněkud slabomyslného Hilsnera. Při té příležitosti se vyvalila obrovská vlna antisemitismu, který je latentní dodnes. Jakékoli důkazy ze strany obhajoby se nebraly v potaz, vše směřovalo k jednomu – Žid patří na šibenici.

Do záležitosti se vložil i budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Bylo mu vyhrožováno, veřejně spíláno, sklidil zášť i svých studentů. Vraždy se okamžitě chytli i zpěváci a skladatelé pouličních písní. Nejznámější zněla: Nekupujte u žida, kafe cukr, mouku, zabili nám Anežku, modrookou holku...

Film, který produkovala ČT, a nyní běží na obrazovkách, si mírně upravuje příběh po svém. Není to sice pro diváka podstatné, ale třeba při zatýkání působí Hilsnerova domácnost docela spořádaně, z dokumentů vyplývá, že to bylo dost nečisté a zapáchající doupě.

Veškerý důraz je kladen na vylíčení Hilsnera, obhájce, žalobce, soudce, o Anežce nepadlo ani slovo. Zavádějící jsou i neexistující pohlednice, které měli na místě pořizovat jacísi novináři. Téměř se neví, že již v roce 1919 vznikl první film o Polné. Hilsnera v něm hrál Hilsner sám, dostal od císaře milost před trestem smrti a odseděl si “jen“ 18 let žaláře.

Nikde není důkaz, že Aničku zabil její bratr, který se měl údajně přiznat na smrtelné posteli. Přesto se často operuje i s touto variantou. Byl to zřejmě klasický mord z vilnosti a bylo jej na koho svést. Nebylo to poprvé ani naposledy.

Nikde se také nedozvíte, že se usilovalo ještě nedávno o zrušení rozsudku a rehabilitaci Hilsnera, kterého obvinili i ze zabití dalšího děvčete, Marie Klímové, zavražděné o rok dříve na stejném místě. Ve věci se angažovala bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová.

Klub za historickou Polnou je sdružení, jehož členové se zabývají i tímto případem. Jan Prchal má k případu rozsáhlou sbírku materiálů, včetně kopií korespondence Dr. Petra Vašíčka, který dlouhodobě usiluje o rehabilitaci, s rakouskými orgány. Ty se k záležitosti rehabilitace stavějí mírně řečeno laxně.

Nebyla to jen hilsneriáda. Zcela zapadl pogrom z Holešova z prosince 1918. Opilí místní s pomocí vojáků navrátivších se z fronty se zbraněmi vytáhli v organizovaných skupinách na místní Židy. Cílem bylo rabování, z domů se kořist odvážela vozy. Muselo se povolat vojsko z Brna, asi 270 mužů. Vydrancováno bylo 51 domů, 26 obchodů, 4 hostince, synagoga, škoda byla 5 miliónů korun. Oběti měly být dvě.

V roce 1920 vtrhl rozlícený dav do asanovaného pražského Starého Města a  podnikl hon na Židy. Policie nezasahovala. Americký konzul nechal na židovské radnici vyvěsit vlajku USA a vzal je tak pod svou ochranu. Poté se řádění uklidnilo. Viníci vyvázli s pokutou…