Článek
V roce 1634 Albrechta Eusebia Valdštejna, muže, který pocházel z nízké šlechty a dokázal se vypracovat na jednoho z nejznamenitějších v Evropě, zabili spiklenci v Chebu.
Jeho frýdlantské panství získal Matyáš Gallas (1584-1647), který nastoupil na jeho místo v císařské armádě.
Kořist pro Valdštejna
V roce 1014 stála na skále na křižovatce kupeckých cest do Žitavy a Ponisí strážní věž. Hrad zde postavili Ronovci, ale protože je neměl Přemysl Otakar II. v lásce, pevnost jim zabavil a hned za 800 hřiven prodal Bibrštejnům, kteří se vypracovali na nejmocnější rod severních Čech. Další majitelé, Redernové přestavěli hrad na renesanční zámek, objekt začal sloužit jako reprezentativní sídlo.
Po Bílé hoře Redernové Frýdlant i liberecké panství ztratili, Valdštejn ho získal jako zástavu za císaři půjčené peníze. Vévoda byl nejen skvělý válečník, ale také bankéř, i to bylo příčinou jeho smrti. Císař rád dostával, nerad vracel.
Valdštejn nejprve počítal se severočeským panstvím jako svou základnou, posléze s rostoucím dominiem přestěhoval svou moc do Jičína a Prahy. Kromě Čech vlastnil řadu panství i v Němcích, byl dokonce admirálem baltské floty. Byl velkým pletichářem, k majetku se dostal výhodnými sňatky.
Po Bílé hoře odměňoval císař své věrné zabavenými statky. Čeští stavové nebyli žádní chudáci, majetku bylo v zemi hodně, zrovna jako i zájemců. Na své si přišel i Matyáš Gallas, kterému pomohl k vysokým hodnostem právě Valdštejn. Jeho rod pocházel z Tridentska. Za třicetileté války Gallas moc do zámku neinvestoval, nějaký čas zde sídlila i švédská posádka.
Velikost zámku poznáte teprve při prohlídce, kdy se nestačíte divit, kolik prostor je v Horním a Dolním zámku skryto. Gallasové se v 17. a 18. století soustředili především na Prahu, Frýdlant se stával zapomenutým zámkem. Obrat nastal, když připadl po vymření Gallasů synovci poslední majitelky hraběti Kristiánu Filipu Clamovi, který ke jménu připojil Gallas.
Velkolepá přestavba
Clam-Gallasové začali v 18. století s velkolepou přestavbou, vystavěno bylo Kastelánské křídlo. Původní hrad se zaplnil sbírkami zbraní, obrazů, nábytku, dolní zámek se stal obytnou částí pro šlechtu. Tehdy ho navštívil i císař Josef II.
Poslední úpravy přišly s hrabětem Eduardem Clam-Gallasem (1805-1891) a jeho ženou Josefou. Vídeňský stavitel W. Heck postavil patrové křídlo navazující na dolní zámek. Na baštu umístil věžičku se střílnami, na fasádu nová sgrafita, stavbu doplnil štíty a vikýři. Gallasové obývali zámek do roku 1945, opět přišel stát, který si vzal své.
Nejstarší hradní muzeum
Původní sbírky jsou zpřístupněny od roku 1801, Frýdlant je nejstarším hradním muzeem střední Evropy. V hradním muzeu najdeme expozici Valdštejna a třicetileté války, zámek vlastní velkou obrazárnu, sbírku zbraní a expozici dýmek.
Gallasové vlastnili i nedaleký Lemberk a Grabštejn.
Clam-Gallasové zanechali návštěvníkům opravdový skvost.
Zámecká kuchyně
Hradní zbrojnice