Článek
Přitom nemoci se dá předcházet jak zdravým životním stylem, tak i léčbou - medikamenty a nově i kardiologickými operacemi. „I přes zlepšení kontroly hypertense, a zvýšeném povědomí o rizikových faktorech, mají obecně mozkové příhody vzrůstající četnost. S rostoucím průměrným věkem populace předpokládáme, že CMP bude dále přibývat,“ uvedl zástupce primáře neurologického oddělení Nemocnice Mělník René Sumerauer.
Mozková mrtvice je nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity a zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V Česku ročně postihne až 40 000 lidí. Každé dvě hodiny nějakého Čecha postihne, každý pátý zemře. A to i přesto, že lékaři mají nejmodernější přístroje i léky.
Rozlišujeme dva základní typy akutních cévních mozkových příhod: ischemické cévní mozkové příhody se vyskytují až v 80 procentech případů (mrtvici způsobí sraženina, která cévy ucpe) a hemoragické (krvácivé) cévní mozkové příhody.
Od 1. ledna 2011 do 30. září 2012 hospitalizovala mělnická nemocnice s cévní mozkovou příhodou celkem 389 lidí (173 mužů a 216 žen). Mrtvice byla za 21 měsíců příčinou úmrtí 88 z nich. Cévní mozkové příhodě podlehlo 60 žen a 28 mužů. Nejmladším hospitalizovanými byli 34letá žena a 38letý muž, naopak nejstaršími pacienty s CMP 97letá seniorka a 92letý důchodce.
„Převážná většina pacientů s mozkovými příhodami je vyššího věku. Většinou se jedná o pacienty interně polymorbidní, kdy primární interní choroby jsou dlouhodobě nedostatečně či neúspěšně léčeny a společně zvyšují riziko vzniku cévní mozkové příhody,“ dodal zástupce primáře.
K rizikovým faktorům, jež zvyšují možnost vzniku CMP, patří nemoci srdce, vysoký krevní tlak, angína pectoris, cukrovka a metabolické poruchy. Důležité je dostat se do nemocnice nejpozději do tří hodin od příhody a nepodceňovat příznaky. Časový faktor totiž hraje rozhodující úlohu pro použití systémové trombolýzy v případě ischemické CMP, kterou používá i mělnická multioborová jednotka intenzivní péče. Krvácivé mozkové příhody po předchozí konsultaci CT nálezu s neurochirurgickým pracovištěm řeší lékaři konzervativně nebo se pacienti urgentně převážejí do pražských zařízení na operaci.
„I přes zlepšení povědomí veřejnosti o mozkových příhodách a jejich příznacích je informovanost stále nedostatečná,“ poznamenává Sumerauer. Pacienti často přicházejí i s několikahodinovým či několikadenním zpožděním od začátku příznaků, kdy je již CMP většinou plně rozvinuta nebo dokonána a terapeuticky již není možné účelněji zasáhnout, kromě následné dlouhodobé symptomatické a rehabilitační léčby.
Mozková mrtvice přichází náhle a projevuje se slabostí až ochrnutím nebo poruchou citlivosti poloviny těla, poruchou řeči a vidění. Mrtvici provázejí závratě, pády, náhlá slepota, bolesti hlavy, někdy zvracení, poruchy vědomí a epileptické záchvaty. Riziko mrtvice stoupá s věkem, zvyšuje ho také vysoký tlak a cholesterol, kouření, obezita a cukrovka. Až pětinásobně roste riziko mrtvice při poruchách srdečního rytmu, z nich nejčastější je fibrilace (chvění) síní.