PŘEHLEDNĚ: Co přináší novela školského zákona

Pokud města nebo obce zřizují více malých škol s méně než 180 žáky, budou je do tří let muset sloučit. Podle nových pravidel by každá škola – mateřská, základní i střední – jakožto právnická osoba měla mít alespoň 180 žáků. Jedna obec tak nebude moci zřizovat zvlášť například mateřinku pro 30 dětí a zároveň základní školu pro 100 dětí, ale musí je sloučit do jedné organizace. Nejde však o rušení jednotlivých pracovišť, slučovat se mají ředitelství. Netýká se to ovšem menších obcí, kde mají pouze jedinou školu či školku, kterou nemají s kým sloučit.

Standardní součástí pedagogického sboru na základních školách s více než 180 žáky se do tří let stanou školní psychologové a speciální pedagogové. Velikost úvazku se určí podle počtu žáků a finance na ně poplynou ze státního rozpočtu. Menší školy budou mít možnost angažovat psychologa nebo speciálního pedagoga v menším rozsahu.

Do zákona se dostává také sociální pedagog, který má pomáhat řešit problémy na pomezí školy a rodiny. Dosud jejich práci platili zřizovatelé nebo evropské fondy, od roku 2026 budou stejně jako učitelé placeni ze státního rozpočtu. Ředitelé budou moci sociálního pedagoga zaměstnat pouze tehdy, pokud již na škole působí školní psycholog a speciální pedagog.

Zákon zavádí tzv. indexaci škol, jejím cílem je snížit nerovnosti ve vzdělávání. Nově se bude rozlišovat, jak náročné je vzdělávání v jednotlivých školách, a školy s vyšším podílem žáků ze sociálně či ekonomicky znevýhodněných rodin dostanou více peněz. Mohou je využít například na platy učitelů a díky tomu častěji realizovat dělenou výuku, na podpůrné pozice, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové a sociální pedagogové, či mohou snížit počet žáků ve třídě.

Zatímco státní část maturity zůstává stejná, profilová část zkoušky, kterou si každá škola nastavuje podle sebe, může nově mít podobu komplexní absolventské práce. Pokud ředitel školy svolí, může žák posledního ročníku střední školy vypracovat minimálně 30stránkovou práci, ve které propojí znalosti nabyté ve škole s praxí. Svou práci maturanti následně musí také obhájit.

Střední a vyšší odborné školy dostanou nově možnost kombinovat prezenční výuku s distanční, kterou znají z časů covidové pandemie a která probíhá například prostřednictvím online videohovorů. Školáci mohou „na dálku“ mít až dvě pětiny (40 %) vyučovacích hodin. Podmínkou pro účast žáka na kombinované výuce je souhlas rodičů. Pokud žák nemá k dispozici potřebné počítačové vybavení, škola ho musí zajistit.

Žáci středních odborných škol budou moci odbornou praxi vykonávat přímo ve firmách, kde se budou získávat praktické dovednosti pod vedením zkušených odborníků. Školy musí v takovém případě uzavřít smlouvu, která určí, jak bude taková výuka probíhat a jakou odměnu budou učni zapojení do duálního praktického vyučování dostávat.

Studenty pedagogiky a začínající učitele mohou na praxích podpořit zkušenější provázející učitelé. Ti za svou mentorskou činnost budou moci nově získat odměnu ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně. Opatření má pomoci bojovat s častými odchody mladých učitelů a učitelek ze školství.

K rychlejšímu získání specializované kvalifikace dopomohou krátké programy na vyšších odborných školách. Zaměřit se mají na praktickou stránku vzdělávání a odbornou praxi, přičemž absolventi získají osvědčení „profesní specialista“. Jednoleté či dvouleté programy by se měly pro studenty otevřít v roce 2027.

Nejspornějším opatřením, které novela zavádí, je převedení financování uklízeček, administrativních pracovníků, školníků či kuchařek na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. Novela zároveň převádí na zřizovatele i financování tzv. ostatních neinvestičních výdajů škol, tedy například učebnic, kurzů plavání či dalšího vzdělávání pedagogů. Aby mohli pokrýt nové náklady, získají zřizovatelé více peněz od státu prostřednictvím nového rozpočtového určení daní. Tato úprava vstupuje v platnost od 1. ledna 2026.