Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, jeden z největších obrazů světa, na dva roky zmizí

Nic se s plátnem, pro které dlouho po jeho vytvoření nebyla vhodná výstavní prostora, neuděje. Bude zakryto. Muzeum v Turnově připravuje novou instalaci.

„Alšovo plátno zůstane zakryto, nebude rozhodně srolováno a přemístěno jinam, jak občas zazní mylná informace, manipulace by ho mohla poškodit. Od března roku 2017 ho návštěvníci na zhruba dva roky neuvidí, sál, ve kterém je zavěšeno, projde radikální proměnou,“ informovala ředitelka muzea PhDr. Vladimíra Jakouběová.

Plátno  o rozměru 8,5 krát 10 metrů, pro něž poskytl Mikoláš Aleš námět a skicu, namalovali pánové V. Bartoněk, V. Jansa a K. Mašek. Zhotoveno bylo podle veršované legendy o boji Beneše Heřmanova s proradnými Sasy, jež byla jednou z básní v Rukopisu královédvorském, falzu z období národního obrození.

Aleš si z příběhu, který je spíše milostný, vytrhl heroickou pasáž, a hnal obrozenecké vlastenčení až na hranu. Aleš nebyl v olejomalbě příliš zběhlý, proto dílo podle jeho návrhu malovali jiní.

Postavy v popředí jsou v životní velikosti. Aby byl umocněn dojem, mají někteří bojovníci do oděvů vlepeny kusy kůže. Jde o bitvu v průsmyku pískovcových skal, kam měli proniknout na slovanské území oddíly Sasů, zatímco král Přemysl Otakar I. měl vojensky pomáhat císaři Otovi IV. Bavorskému, proti dalšímu Němci Filipu Staufovi. S jedněmi Němci tedy táhl do boje, druzí mu začali plundrovat území.

Sasové, konkrétně houfy Dětřicha Míšeňského vtrhli přes Zhořelecké hory roku 1203 do české kotliny. Byla to klasická odvetná akce, Otakar zapudil Dětřichovu sestru Adleru, a Sas ji vytáhl pomstít. Ale to netušil, že král má tak udatné rytíře, jakým byl markvartický Beneš, mající rodové panství na Ralsku. Ten Sasům v pískovcích velmi natloukl, i Palacký si na tom ve svých Dějinách smlsnul.

Aj, ta Beneš Heřmanův, tajno lud v hromadu zveprotiv Sasíkóm. Shlučechu sě kmetští ludie v lese pod Hrubú skalú. Vsiak za oružie jmě cep protivo vrahóm. Beneš, Beneš v přědu jede, za niem ves lud drážlivý. (Rukopis královédvorský)

Plátno bylo namalováno pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Obraz byl navinut na hřídel a po skončení výstavy, kde sklidil velký úspěch, se vystavoval jen zřídka. Další datum byl rok 1908, na souborné výstavě českých malířů, a v letech 1925 až 1931 ve zvláštním pavilonu v Turnově. Poté ho odklidili kamsi na půdu. Turnovská galerie ho získala po mnoha peripetiích, nebyl pro něj vhodný prostor, veřejnosti byl předveden v nové instalaci v roce 1974.

V závěru, kdy Beneš málem podlehl Sasům, se  z lesa vynoří další oddíly a bitva se završuje vítězstvím Slovanů.

Obráti sě Beneš vzhóru, kynu mečem na pravo, tamo sě síla hrnu;kynu na levo,i v levo búři sě síla; ot zad na skalnatý lom, i z loma vsě kamenie na Němce vrhú. Ide pótka s chluma v rovňu. I by Němcém úpěti, i by Němcém prnúti i pobitie jim! (RK)

Další informace