Článek
Skladby na své nové album Intimity si zpěvačka Jitka Zelenková pečlivě vybírala z repertoáru, který tvoří podstatu jejího hudebního cítění - tedy z pop-jazzových amerických standardů, emotivních francouzských šansonů, nápaditých filmových melodií a také temperamentní bossa novy. Doplnila je původními skladbami domácích autorů, které absolutně souzní s těmi světovými.
Vokální interpretace Jitky Zelenkové dává vyniknout jejímu sametovému hlasu, kterému dokonale vyhovuje tento vybraný repertoár. Na nahrávkách se podíleli špičkoví hudebníci, kteří svým uměním a citem pro atmosféru jednotlivých písní album doslova prozářili. Stačí si poslechnout klavír Lva Rybalkina nebo kytarová sóla Ivana Koreného, jedinečné výkony saxofonisty Tomáše Křemenáka a kontrabasisty Františka Raby, perkuse ovládané Camilo Callerem či dokonalé smyčce souboru Unique Quartet (abychom jmenovali alespoň pár z nich).
Autory textů jsou Eduard Krečmar, Michael Prostějovský a u některých písní - známých hudebních standardů - byly ponechány jejich původní české texty například od Jiřího Suchého, Jiřího Traxlera či Jiřiny Fikejzové. V duetech se představují excelentní hosté David Kraus a Jan Smigmator a ve skladbě Měsíc samotář okouzlí houslovým sólem Pavel Šporcl.
Jitka Zelenková se spolu se svými hudebními přáteli pouští do repertoáru, který nyní ve světě reprezentují například Diana Krall, Michael Bublé, Laura Fygi nebo Tony Bennett. Především však zpěvačce šlo o to, aby vzniklo album, které navodí řadu báječných nálad a pocitů, aby se posluchači při jeho poslechu mohli zastavit, udělat si večer při svíčkách a se sklenkou vína si užili intimní atmosféru celého alba.
Písně Měsíc samotář (Reaching For The Moon), Budu dál tu čekat (I Will Wait For You), Vždy se swingem (Girl Talk), Možná poslední teď píseň zní (Illusionen / If I Never Sing Another Song) nejsou zahraničními nakladateli uvolněny do digitálního prodeje a v MP3 / FLAC / Hi-Res verzích alba tedy chybí.
Nedávným listopadovým koncertem v pražské La Fabrice Jitka Zelenková oslavila půl století svého působení na hudební scéně. Od ředitelky vydavatelství Supraphon Ivy Milerové převzala Jubilejní platinovou desku, protože letos uplynulo také padesát let od vydání její první nahrávky, kterou v roce 1968 jako osmnáctiletá nahrála právě pro Supraphon. Byl to vinylový singl s písničkou Sun Sun, kterou zpěvačka nazpívala v doprovodu skupiny Pastýři. Právě novou deskou Intimity rozšířila svoji diskografii již na osmnáct alb.