Na zámku v Bučovicích skáčou po stropě zajíci

Stavět ve stylu italské pozdní renesance se začalo na zelené louce, žádná přestavba předchozího sídla.

Architektura má pro tento typ stavby název palazzo in fortezza. Čtyřvěžový  blok zámku, s rozsáhlou zahradou a vodním příkopem byl pro sběratele a mecenáše umění, prvotřídního znalce koní a výtečného jezdce hýčkanou stavbou.

Impozantní vila s arkádovým nádvořím, klenbu podpírá 90 sloupů, a ojedinělou manýristickou kašnou, je hlavně zajímavá interiérově. Vnitřní bohatství je impozantní. Zasloužil se o to architekt a kurátor sbírek Jeho císařské Milosti Rudolfa II. Jacopo Strada ve spolupráci s italskými umělci, kteří se v Čechách císařském dvoře i šlechtických sídlech docela v hojném počtu vyskytovali.

Na návštěvníky pana Šembery čekaly skvostně vyzdobené místnosti. Část je freskově, část štukově vyzdobená, nebo se jedná o kombinaci technik. Nejhonosnější je Císařský  pokoj, Šembera i renesance měli zálibu v antice, pokoj je vyzdoben poprsími čtyř římských císařů, podobně hezký je i Venušin sál.

Ptačí sál má navozovat dojem, že se nalézáte v zahradním altánu, pozoruhodný je zejména Zaječí sál. Nad hlavou vám utíkají, útočí, hodují desítky zajíců, kteří se chovají jako lidé. Klenbu zdobí výjevy ze života ušáků a jejich válek s odvěkými nepřáteli - lidmi a psy. Lovy na lidi, hafani houpající se v oprátkách s páníčky, útok zaječí kavalérie proti pěšákům rodu homo sapiens. Na závěr vítězný hodokvas rozdováděných zajochů, veselka, o stovky let malby předběhly Válku s mloky.

Bohatýr Šembera odešel do šlechtického nebe roku 1597, jeho dcera Kateřina byla prý vyhlášenou krasavicí, oženil se s ní další boháč, Maximilian z Lichtensteina.

Lichtensteinové, jeden z nejmocnějších rodů, nechali přestavět zámeckou kapli, která je také pýchou bučovického zámku. Bučovický zámek jako šlechtické sídlo přestal fungovat v roce 1681, majitelé se přesunuli do Valtic a na Lednici, sídel, která byla daleko reprezentativnější.

Lichtensteinské lesní hospodářství mělo výměru přes 9 tisíc hektarů, Bučovice sloužily jako sídlo Lesního úřadu. V expozici, které tuto instituci připomíná, najdete pušky zabavené pytlákům, lesnické nářadí a řadu modelů z prací v lese.

Že se i takovéto sídlo dá ubránit, předvedla hrstka panských úředníků v roce 1645 proti útočícímu mnohem početnějšímu švédskému oddílu, a že Švédové se jen tak lehce od drancování nedali odradit.

Bohužel ani na tomto zámku se nedochoval původní mobiliář, zařízení je svozem z jiných objektů a depozitářů.

Samozřejmostí je tu návštěva zámecké zahrady.

Další informace