Článek
Přehlídka se uskutečnila poprvé v roce 2008 a od roku 2009 má podobu bienále. Podle dramaturga letošní přehlídky Tomáše Knoflíčka se nynější ročník zamýšlí nad otázkou takzvané umělecké pravdy a poukazuje na její možnou vnější souvislost s aktuálním poznáním post - pravdy.
Role odborného garanta se ujal Marek Pokorný, dříve ředitel Moravské galerie. Jako kurátory si vybral Tomášek Knoflíčka a Libora Novotného, zakladatele podobné akce v Ostravě v roce 2010.
Zastřešující téma vychází z myšlenek Johanna Wolfganga Goetheho, zabývajících se vztahem vědy a umění a střetem poetického a exaktního myšlení. Na faktech nesejde, důležitější jsou emoce. Jaké emoce asi cloumají pozorovatelem, který chce vidět dílo Josefa Mladějovského pojmenované Kompozice a v prázdném prostoru najde pouze cedulku se jménem autora a díla?
I mnohé hmatatelné výtvory mnozí kolemjdoucí míjejí nevšímavě, neboť mají do klasického umění hodně daleko. Například taková vzedmutá dlažba uprostřed Římského náměstí vypadá jako stavební chyba, čekající na opravu. Je to ale výtvarné dílo Martina Kochana ze Slovenska. Jeho vzedmutá terénní vlna se jmenuje Zásah.
A tak někdo vidí jako přínosný snad jenom neotřelý nápad Helmuta Smitha z Rotterdamu, kterému nechybí humor. Své dílo, nejdoucí digitální hodiny, nazval Shromažďování času. Kdokoli z kolemjdoucích má možnost si na nich nastavit čas podle libosti. Dokonce i takový, který dosud neznáme. Například 80 hodin a 8 minut.
Bude jistě přínosné navštívit po skončení výstavy debatu o tom, jaký má akce pro město význam. Měla by se uskutečnit v rámci doprovodného programu k výstavě v říjnu.
