Článek
Olomoucké biskupství vzniklo v roce 1063 oficiálním obnovením moravského biskupství založeného sv. Metodějem roku 869. V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Je nejstarší dosud existující institucí v České republice.
Arcibiskupský palác, "živé" sídlo úřadujícího arcibiskupa Jana Graubnera, je bezesporu zajímavou kulturní památkou. Arcibiskupský palác byl v průběhu své historie svědkem řady významných událostí, z nichž je možno zmínit např. návštěvu Marie Terezie, intronizaci císaře Františka Josefa I., uzavření mírové smlouvy známé jako tzv. Olomoucké punktace či návštěvu papeže Jana Pavla II.
Trocha historie
V souvislosti se založením olomouckého biskupství v polovině 11. století je nutno předpokládat také existenci prvního sídla olomouckých biskupů, které bývá historiky situováno do blízkosti tehdejšího katedrálního kostela sv. Petra. Oba objekty dosud nebyly archeologicky přesně lokalizovány. Ve 30. letech 12. století přenesl biskup Jindřich Zdík své sídlo do nově vybudovaného románského paláce v prostoru olomouckého hradu. Dochované torzo paláce je dnes součástí Arcidiecézního muzea.
Třetím biskupským sídlem byla budova postavená biskupem Robertem na počátku 13. století. Stavba nového sídla byla zahájena pravděpodobně v důsledku požáru olomouckého hradu v roce 1204. O jeho konkrétní podobě a velikosti není téměř nic známo.
Novou biskupskou rezidenci v renesančním slohu začal budovat od roku 1516 biskup Stanislav I. Thurzo, dílo pak dokončil biskup Jan XIII. Dubravius. Renesanční palác byl poškozen během třicetileté války a požárem v roce 1661. Biskup Karel II. Lichtenstein Castelcorn (1664-1695) proto přistoupil k rozsáhlé přestavbě. Původní renesanční palác byl rozšířen o další křídla a objekt získal raně barokní podobu, kterou si v hlavních rysech zachoval dodnes.
Drobnější úpravy vnitřní dispozice objektu proběhly v polovině 19. století, k větším úpravám došlo po požáru v roce 1904, kdy byla upravena většina prostor ve druhém patře v novobarokním slohu a dnešní podobu získalo hlavní průčelí paláce. Měnila se i vnitřní výzdoba paláce, v interiérech najdeme fragmenty renesančních fresek až po malby z 1. třetiny 20. století.
Současnost
Zpřístupnění oficiální rezidence arcibiskupa veřejnosti je ve střední Evropě ojedinělé. Osm historických sálů s dobovou výzdobou a mobiliářem v letošním roce doplní nová expozice vzácných tisků. Na programu je i výstava o knihovně paláce.
Komentované prohlídky paláce, jehož prostory jsou využívány ke kulturním a společenským akcím, probíhají celoročně.
Rekonstrukce paláce trvala téměř tři roky a vyžádala si zhruba 25 milionů korun. Přes 23 milionů korun získalo Arcibiskupství z Regionálního operačního programu Střední Morava, 1,5 milionu korun vyčlenil ze svého rozpočtu Olomoucký kraj.
