Článek
Vzhledem k tomu, že se vydali do v minulosti již prozkoumaných míst, neměli archeologové přehnané ambice. „Nová technika i zkušenosti ale mohou pomoci dokonalejšímu zpracování výzkumu,“ uvedl archeolog Jaroslav Škojec.
V jednom z rohů stavby badatelé našli místo, které dřívější výzkum nepostihl. Pátrání předchozí generace badatelů vynechalo část, kde staří Slované měli jámu na přípravu vápna. Právě tímto místem procházejí základy paláce.
„Ze zdí knížecího paláce nám tu prakticky nic nezůstalo. Podobně jako například na Pohansku, rozbořený palác posloužil jako zdroj stavebního kamene pro lidi z okolí. Šli dokonce tak daleko, že vybrali zdivo až do základu. To, co nám tady zůstalo a co tvoří půdorys paláce, je prakticky negativní otisk, je to materiál, který napadal do jámy po vybraném zdivu,“ řekl archeolog.
Vodítkem pro jejich práci je tak z velké části vápenná malta, pokrývající kdysi dno výkopu pro základy. A právě v prozkoumávaném rohu zůstala nezdokumentovaná anomálie. „Kdysi tam byla nějaká jáma, což prozrazuje zásyp z černé zeminy. Když stavěli palác, vykopali v místě jámy, napříč tou vrstvou vápna proti ostatním částem stavby o dost více hluboký základ,“ dodal odborník.
Historických nálezů bylo poskrovnu, snad jen pár střepů, jedna bronzová náušnice a kus opracovaného parohu. A dva hroby, ovšem bez lebek. „Lebky jsou asi někde v archívech. Proč z hrobů vybrali badatelé před padesáti lety jen lebky a kosti nechali, netušíme,“ řekl.
Knížecí palác je druhou zrevidovanou památkou, na jaře se dostane na řadu největší stavba, trojlodní bazilika a další kostely.
Půdorys stavby postupně překrývá geotextilie. Na ni přijde vrstva písku a zcela nahoře pak řemeslníci vyzdí zhruba třicet centimetrů zdiva tak, aby byly obrysy paláce jasně patrné. Do budoucna se návštěvníci někdejšího velkomoravského centra snad dočkají i rekonstrukce starých slovanských staveb. (miv)