„Chceme pomoc vracet,“ shodují se ukrajinští uprchlíci. V Plzni zpívali seniorům české koledy

Jde o lidový strunný nástroj pocházející právě z Ukrajiny, jemuž se Anna věnuje od dětství. Nacvičit písně hudebnice zvládla s přehledem. Česká slova jí však dělala problémy, a tak raději zůstala jen u hraní. „Jsem tady teprve dva měsíce,“ vysvětlila a v náručí držela své malé dítě. Do Plzně utekla s blízkými z Chmelnycké oblasti.

Teď chodí do charitního komunitního centra, kde se setkávají s krajany a učí se česky. A právě tady vznikl nápad zavítat do domova seniorů svaté Alžběty. „Není lehké pro nás zpívat, protože na svátky budou naše rodiny rozdělené. Ale děkujeme za velkou lásku, kterou nám vaše země prokazuje. Chceme pomoc vracet,“ pronesla Julia Bundarenková z Kyjeva.

Doma zůstal její manžel. Do západočeské metropole s ní přišli jedenáctiletá dcera a o tři roky starší syn. „Mám ještě tři dospělé dcery. Jedna žije v Británii, dvě jsou v Brně,“ řekla. Když vypukla válka, chtěla děti dostat do bezpečí. „A tady se díkybohu cítíme dobře,“ zdůraznila Julia.

Spolu s dalšími uprchlíky z komunitního centra nacvičila nejznámější české koledy. Zazněly písně jako Nesem vám noviny, Štědrý večer nastal nebo Tichá noc. Někteří senioři se hned přidali. Jednou z nich byla 91letá Jiřina Jirásková. „Udělalo nám to velkou radost. Hudbu mám ráda. Určitě to byla námaha, aby si pro nás něco připravili. Ale naučili se to dobře,“ chválila Jiřina.

Za pravdu jí dala stoletá Irena Votrubcová. „Hezké to měli,“ zhodnotila krátce vitální žena. K ní se přidal 89letý František König. „Moc pěkné. Připadal jsem si jako někde na dovolené,“ usmíval se.

Senioři si vyžádali přídavek. A nakonec zazněla i ukrajinská muzika. Jen těžko se pak uprchlíci ubránili dojetí. „Chtěli jsme vyjádřit, jak si pomoci od Čechů vážíme. Máte velké srdce,“ opakovala Julia.

Stejného názoru je Kateryna Kravchenková, která pochází z Dněpropetrovské oblasti a v tuzemsku studuje mezinárodní vztahy. Česky už se domluví skvěle, a tak pomáhá kamarádkám i známým s tlumočením. „Jsem ráda, že se to dneska povedlo,“ těšila se.

Skupina potom zamířila do plzeňského hospicu svatého Lazara, kde také vystoupila. Podle koordinátorky humanitární pomoci z plzeňské diecézní charity Anny Houžvičkové zřejmě nešlo o jednorázovou předvánoční akci. „Rádi bychom navázali dlouhodobou spolupráci,“ uvedla.

Uprchlíkům totiž často chybí kontakty s místními. „Mohli by se stát třeba dobrovolníky a docházet za seniory. Další možností je, že připravíme nějaký program, třeba tvoření nebo jinou aktivitu,“ nastínila Houžvičková.