Článek
„Kandidátský status narazil na nesouhlas téměř všech velkých států EU, řekl bych, že všech s výjimkou Itálie,” řekl Draghi na tiskové konferenci v Bruselu.
O dalším kroku pro přistoupení Ukrajiny k EU by se mělo rozhodnout 23. června.
„Evropská rada bere na vědomí přípravu stanovisek Komise k žádosti Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství v EU a vrátí se k této záležitosti na svém červnovém zasedání,“ stojí v závěrech summitu.
To vám to trvalo, reagoval Zelenskyj na další protiruské sankce EU
Podle Draghiho však není udělení statusu kandidáta příliš reálné. „Nicméně nelze vyloučit zrychlenou cestu a zdá se mi, že i Komise s tímto názorem souhlasí,” dodal.
Janša: Velké země chtějí, aby menší zůstaly na chodbě
S odhadem italského premiéra souhlasí i odcházející slovinský premiér Janez Janša.
Podle něj Evropská rada selže, pokud zmíněným třem žadatelům o členství neudělí za tři týdny kandidátský status. Tvrdě se pak opřel do mocností, které tento krok blokují.
Johnson navrhl Ukrajině alternativu k EU
„Upřímně řečeno, během všech těchto únorových diskusí jsem v EU viděl jasný rozdíl v otázce rozšíření. Některé země, budu velmi upřímný, chtějí jen, aby aspirující země zůstaly co nejdéle v čekárně, nebo dokonce na chodbě a poskytovaly levnou pracovní sílu pro ,jádro' Evropy. Jsem rozhodně proti. Evropa byla postavena na jiných hodnotách. Myslím, že je to zkouška,” řekl Janša.
Rusko zvolilo brutální taktiku, bude se jí držet
Podle něj by si měla EU vzít příklad z NATO, které zareagovalo na ruskou agresi řešením žádosti o vstup Finska a Švédska.
Unie by se měla dle Janšových slov vrátit ke své skutečné podstatě, kterou je „mírový proces, nejen jednotný trh”.
Přidělení kandidátského statusu je prvním krokem podmiňujícím zahájení přístupových rozhovorů.
Pět zemí je v tuto chvíli kandidátem: Turecko od roku 1999, Severní Makedonie od roku 2004, Černá Hora od roku 2010, Srbsko od roku 2012 a Albánie od roku 2013.