Rusku chybí antirakety

Na to, že se Rusku nedostává interceptorů do staršího systému protivzdušné obrany S-300, upozornila stanice CBS s odvoláním na ukrajinské představitele obeznámené s průběhem ukrajinských útoků do ruského týlu.

Tento systém ze 70. let minulého století je zaměřen především proti starším typům balistických raket a střelám s plochou dráhou letu, využívá se však i proti větším dronům.

Zásoby původních interceptorů řady 5V55 už docházejí a mnohdy se musejí využívat modernější, větší a dražší antirakety řady 48N6 ze systému S-300PM a S-400. Jedním z důvodů je, že Rusko tyto antirakety nasazovalo v předchozích letech i proti pozemním cílům, byť byly nepřesné a musely se přeprogramovat. Chtělo tak zesílit tlak na ukrajinské obránce.

Ukrajinské zdroje pro CBS uvedly, že došlo ke snížení ruských zásob raket země-vzduch do systému S-300. Ukrajinská tajná služba v roce 2025 odhadovala, že má Rusko více než 400 interceptorů pro systémy S-300 a S-400. Ukrajina však letos zesílila své útoky drony do hloubky ruského týlu.

„Protože Ukrajina je schopna podnikat útoky drony mnohem hlouběji, použilo se mnoho ruských obranných raket velmi rychle v neudržitelném množství, v jakém je není Rusko schopné vyrábět,“ řekl CBS odborník na ruskou armádu Rob Lee z Výzkumného ústavu pro zahraniční politiku (FBRI).

Další ukrajinský zdroj CBS sdělil, že Rusku chybí klíčové součástky pro interceptory – zejména senzory a řídící moduly. Kvůli sankcím je obtížně získává nejen od západních, ale také od čínských výrobců. Získané komponenty pak používá pro modernější systémy než je S-300. Modernější S-400 je spolu s Panciry-S1 schopen zajistit dvoustupňovou ochranu.

Rusku se však zřejmě nedostává i raket 57E6 do systému Pancir-S1, uvedl list Telegraph. Po posledních ukrajinských útocích na Moskvu, především na rafinérii Kapotnje, která zajišťuje ze 40 procent zásobování ruské metropole palivy, byly do Moskvy přesunuty další systémy Pancir-S1. Na záběru jednoho nově přisunutého bylo vidět, že u šesti odpalovacích zařízení viditelných na jedné straně byly nabité jen dvě.

Pro Rusko je dalším problémem, že se Ukrajině podařilo zasáhnout podnik na výrobu polovodičů ve Voroněži. Podle ukrajinského generálního štábu se tam produkují součástky pro střely s plochou dráhou letu Ch-101 a Iskander K i do systému Pancir-S1.

Je však možné, že se Rusku nedostává i samotných systémů Pancir-S1. Toto vozidlo mělo nad kabinou navařenou klec, která měla chránit posádku u fronty před FPV drony, takže bylo do Moskvy přesunuto z nějaké frontové oblasti.

Lee také upozorňuje, že Rusku začínají chybět systémy protivzdušné obrany: „V posledních pár měsících Ukrajina zničila nebo zasáhla velký počet ruských systémů protivzdušné obrany v okupovaných oblastech na Krymu a v Doněcké a Luhanské oblasti.“

Rusko je vzhledem k rozloze obtížně bránit celé, takže se drony a střely s plochou dráhou letu mohou dostat k cílovým oblastem. Pokud jich útočí současně více v roji, systémy PVO nejsou schopny zlikvidovat všechny.

V současné době je v Moskvě 100 odpalovacích zařízení antiraket a 50 mobilních systémů Pancir, uvedl vrchní velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi. Rusko ale současně buduje další čtyři betonové posty pro antirakety S-400, plyne ze satelitních snímků. Mají zajistit lepší ochranu ruské metropole.