Článek
Nejvíce se obávají voliči opozice – Pirátů, Spolu a STAN. Téměř shodně se eskalace války na Ukrajině obává u každé z těchto stran sedm z deseti voličů. U sympatizantů Motoristů a hnutí ANO je to zhruba polovina.
Voliči SPD jsou jedinou skupinou, v níž převažují lidé, kteří se eskalace nebojí. Tento názor sdílí 49 procent z nich, přičemž obavy vyjadřuje jen 35 procent sympatizantů hnutí.
Podle politologa Otty Eibla jednotlivé voličské skupiny konflikt na Ukrajině zasazují do odlišných příběhů o tom, jak svět funguje a odkud přichází nebezpečí.
„U SPD je Rusko dlouhodobě vykreslováno jako méně bezprostřední hrozba. Strana naopak zdůrazňuje riziko, že pomoc Ukrajině zatáhne Česko do války. Vyšší výdaje na obranu, další dodávky zbraní či větší zapojení NATO proto její voliči nemusí vnímat jako posílení bezpečnosti, ale jako přibližování konfliktu,“ konstatoval pro Novinky expert z Masarykovy univerzity.
SPD navíc podle něj dlouhodobě používá některé narativy kompatibilní s ruskou propagandou a její současná politika vůči Ukrajině je výrazně omezenější než politika předchozí vlády.
„Není proto překvapivé, že její voliči vnímají samotnou ruskou hrozbu jinak,“ dodal Eibl.
U voličů Spolu, STAN a Pirátů je pak situace téměř zrcadlová. Bezpečnost Česka spojují s členstvím v EU a NATO, spoluprací se západními spojenci a podporou Ukrajiny.
„Babišova vláda ale tento kurz znejistila, když snížila plánované obranné výdaje, omezila část pomoci Ukrajině a vedla mimořádně vyhrocený spor s prezidentem o zastupování země na summitu NATO,“ vysvětlil politolog.
Pro voliče, kteří považují pevné ukotvení Česka na Západě za jednu ze základních bezpečnostních pojistek, to podle něj může být samo o sobě zdrojem nejistoty.
„Tito voliči se proto nemusejí obávat nějakého bezprostřednějšího nebezpečí. Spíše mohou mít pocit, že pojistky, které před tímto nebezpečím chrání, už nejsou tak samozřejmé jako dříve,“ dodal.
Voliči ANO: Rusko je hrozba, ale výdaje na obranu stačí
Odlišné vnímání hrozby doprovází také rozdílné hodnocení, zda vláda investuje dostatek peněz na obranu. Tři čtvrtiny voličů SPD, z nichž se eskalace obává jen přibližně třetina, považují současné obranné výdaje za dostatečné. Mezi voliči Spolu, z nichž má obavy sedm z deseti voličů, zastává stejný názor pouze deset procent.
„Zajímavé je, že i skupiny, které si myslí, že obranné výdaje státu jsou dostatečné, například voliči ANO, se rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny obávají,“ komentovala pro Novinky Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.
„Pravděpodobně doufají, že konflikt se v takovém případě Česku i spojencům NATO vyhne,“ doplnila.
Anketa
Podle Eibla je situace voličů ANO specifická. Hnutí totiž dlouhodobě upřednostňuje konkrétní domácí potřeby, jako je zdravotnictví, důchody nebo veřejné služby. A to na úkor zahraničních závazků vůči spojencům.
„Jejich postoj proto nemusí znamenat, že Rusko nepovažují za hrozbu, ale spíše že na obranu už podle nich Česko dává dost a další peníze potřebuje doma. Mohou se tedy obávat eskalace války a přesto odmítat další zvyšování obranných výdajů,“ uzavřel Eibl.
Pro srovnání, podle průzkumu NMS pro Paměť národa se v roce 2024 eskalace bály dvě třetiny Čechů. A podíl lidí, kteří se rozhodně nebojí, se podle stejného šetření od té doby zdvojnásobil. Z pěti procent na deset.
