Článek
Kdy a v kolik hodin bude zatmění Slunce
Zatmění Slunce nastane ve středu 12. srpna 2026 večer. Začne na českém území přibližně mezi 19:17 a 19:21. Měsíc v tu dobu začne Slunce z našeho pohledu „zespodu“ zakrývat. Maximum zatmění připadne podle konkrétního místa zhruba na 20:10 až 20:13. Na východě republiky však Slunce zapadne právě kolem maxima, případně ještě před ním, takže nejhlubší pozorovatelnou fázi ukončí západ Slunce.
V Praze začne zatmění v 19:19 a maxima dosáhne ve 20:11. Slunce zde zapadne přibližně ve 20:26, takže nejzajímavější část úkazu proběhne jen asi čtvrt hodiny před západem.
Na východě republiky bude průběh zatmění kratší, zároveň umožní výjimečnou podívanou. V Beskydech a dalších východních oblastech bude Slunce zapadat právě během nejhlubší pozorovatelné fáze. Lidé tak budou moci spatřit „rohy“ Slunce, které se dotknou obzoru a během zatmění zapadnou.
Nejdelší průběh bude mít zatmění na nejzápadnějším konci republiky, na Chebsku. Tam celý jev začne se Sluncem a Měsícem výše na obloze a celé přírodní představení potrvá déle.
Zatmění Slunce by u nás skončilo až po 21. hodině. Z celého Česka však Slunce zapadne dříve, než Měsíc jeho kotouč úplně opustí.
Jak zatmění Slunce vzniká
Zatmění Slunce je umožněno fascinující náhodou. Měsíc je přibližně čtyřistakrát menší v průměru než Slunce, zároveň se ale nachází asi čtyřistakrát blíže k Zemi. Obě tělesa proto na obloze vypadají téměř stejně velká.
Zatmění Slunce nastává, když se Měsíc při novu dostane mezi Zemi a Slunce a jeho stín dopadne na zemský povrch. Úplné zatmění pozorují lidé uvnitř úzkého pásu plného měsíčního stínu. V širší oblasti Měsíc zakrývá pouze část Slunce a nastává částečné zatmění.
Jev je vzácný, protože dráha Měsíce je vůči dráze Země kolem Slunce skloněná. Většinou proto měsíční kotouč projde na obloze mírně nad Sluncem nebo pod ním. Zatmění vznikne pouze tehdy, když se nov odehraje poblíž místa, kde měsíční dráha protíná rovinu oběhu Země.
Jak bude zatmění Slunce v Česku vypadat
Z pohledu z českého území nepůjde o úplné zatmění. Měsíc sice většinu plochy Slunce zakryje, při dosažení maxima ale stejně zůstane viditelných přibližně 13–17 procent průměru slunečního kotouče.
Slunce se tak postupně změní v úzký zářící srpek. Protože bude stát nízko nad obzorem, může získat dramaticky žlutou, oranžovou nebo načervenalou barvu.
Krajinu zahalí nezvyklé (relativní) šero a světlo může získat chladnější, tlumený charakter. Protože se úkaz odehraje večer, jeho účinek se částečně spojí s běžným stmíváním. Pozorovatelé však mohou zaznamenat zvláštní „dvojí soumrak“: po šeru při maximu a západu zatmělého Slunce se obloha může na chvíli nepatrně rozjasnit, než začne skutečný večerní soumrak.
Zajímavý efekt mohou vytvořit také koruny stromů. Mezery mezi listy fungují jako jednoduché dírkové komory a na zem promítnou množství drobných slunečních srpků. Podobně lze použít cedník nebo papír s malým otvorem.
Kde v Česku zatmění Slunce sledovat
Nejdůležitější bude zcela volný výhled k západu až západoseverozápadu. Slunce se totiž během největší fáze bude nacházet jen těsně nad obzorem.
Vhodné jsou vyvýšené vyhlídky s otevřeným západním obzorem, pole, louky a náhorní plošiny, břehy rybníků a přehrad, nebo otevřené okraje měst bez vysokých domů a stromů.
Ve městě mohou pozorování překazit domy nebo stromy, které by při běžném pohledu na oblohu vůbec nepřekážely.
Na Moravě a ve Slezsku Slunce zapadne dříve, proto bude výběr místa s nízkým a nezakrytým obzorem ještě důležitější.
Co může pozorování zatmění překazit
Největším rizikem je oblačnost. Protože bude Slunce nízko, úkaz může zakrýt i poměrně úzký pás mraků nad západním obzorem.
Při nejhorší variantě, pokud by sluneční srpek nebyl viditelný vůbec, by pozorovatelé mohli zaznamenat nanejvýš neobvyklé zeslábnutí večerního světla.
Tenká oblaka, mlha ani kouř ovšem nepředstavují bezpečný sluneční filtr. I když se přes ně zdá Slunce méně jasné, přímý pohled může stále poškodit oči.
Co hrozí při pozorování Slunce a jak ho sledovat bezpečně
Do Slunce se nelze bezpečně dívat pouhým okem ani během hlubokého částečného zatmění. V Česku nenastane úplná fáze, a proto budou ochranné pomůcky potřeba po celou dobu pozorování.
Přímý pohled do Slunce může poškodit sítnici a vyvolat takzvanou solární retinopatii. Poranění nemusí okamžitě bolet, ale postiženému se může objevit rozmazané vidění, tmavá nebo světlá skvrna, zkreslení obrazu nebo změny vnímání barev.
Nejjednodušší ochranou jsou speciální brýle na pozorování zatmění nebo ruční sluneční filtr, který odpovídá normě ISO 12312-2. Obyčejné sluneční brýle nestačí, bez ohledu na to, jak tmavá mají skla. Filtr nesmí být poškozený.
Komu je jeho zrak milý, nesmí použít sluneční brýle, kouřové sklo, fotografické negativy, rentgenové snímky, CD, potravinářské fólie, svářečské sklo neznámého typu a další podobné zlepšováky.
Zvlášť nebezpečný je pohled přes dalekohled nebo hledáček fotoaparátu, protože pozorování skrz něj má svá vlastní pravidla a ani speciální brýle člověka neochrání. Optika soustředí sluneční záření a může způsobit vážné poranění během okamžiku, proto musí být speciální filtr vždy upevněn před objektivem.
Pro opatrné platí, že nejbezpečnější alternativou je nepřímé pozorování. Malým otvorem v papíru lze promítnout obraz Slunce na světlou plochu. Otvorem se nikdy nedívejte přímo na Slunce: obraz nechte promítnout na druhý papír, stěnu nebo zem a sledujte pouze projekci.