Článek
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v pondělí uvedlo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. MPO v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
„Není to zdaleka záležitost jenom České republiky, týká se to snad každé evropské země,“ uvedl Svoboda k obcházení protiruských sankcí. „Pokud se podíváme na export do Turecka nebo třeba Kyrgyzstánu a podobných zemí, tak naprosto zázračně vyletěl po roce 2022. Ty grafy se naprosto radikálně odlišují od situace předtím,“ doplnil.
Zboží putuje přes Turecko i postsovětské státy
Přestupnou destinací pro zboží je podle něj typicky právě Turecko nebo země Střední Asie, protože jsou k Rusku geograficky blízko.
„Mezi Ruskem a Kazachstánem funguje jednotný ekonomický prostor, kdy ten převoz zboží už je poměrně jednoduchý. Kazachstán sice tvrdí, že od nich nic nejde, že oni to hlídají a tak podobně, ale ta realita je samozřejmě jiná. Oni zase nebudou vědomě likvidovat vlastní firmy,“ řekl Svoboda. „Je nutné si uvědomit, že pokud jste ve Střední Asii, tak máte dva základní partnery a to je Čína a Rusko, které nějakým způsobem vyvažujete,“ dodal.
Do Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu se po invazi na Ukrajinu zároveň přesunula část Rusů, kteří podle Svobody nepřerušili vazby se svou zemí. „Oni na tom vydělávají. Rusko je za tuhletu okliku ochotné zaplatit, protože jsou to pro ně důležité stroje,“ řekl. Uhlídat obchodní toky je podle něj možné, vyžaduje to ale obrovský aparát.
Ze 170 milionů na čtyři miliardy
Zatímco český export do Ruska v uplynulých letech výrazně klesl, právě do Turecka, Kyrgyzstánu či do Uzbekistánu se významně zvýšil, v některých případech i několikanásobně. Zboží ze západního světa do Ruska se reexportuje také přes Čínu a Írán nebo i Arménii, Ázerbájdžán či Tádžikistán.
Zatímco v roce 2021 například český export do Kyrgyzstánu činil přibližně jen 169,5 milionu korun, loni už to bylo 3,9 miliardy korun, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Druhý největší nárůst - téměř o tři sta procent - se podle statistiků týkal Uzbekistánu, kam české firmy v minulém roce vyvezly zboží zhruba za 4,8 miliardy korun. V případě Tádžikistánu se export zvýšil o 272,7 procenta na 323,7 milionu korun a u Kazachstánu o 202 procent na 13,1 miliardy Kč. Vývoz do Turecka stoupl podle statistiků od roku 2021 o 86 procent na 77,1 miliardy korun a do Turkmenistánu o 15,2 procenta na 317,5 milionu Kč.
Do Kyrgyzstánu české firmy v uplynulém roce vyvezly hlavně stroje a dopravní prostředky asi za 2,5 miliardy korun, v roce 2021 to bylo za 79,2 milionu korun. Také v exportu do Turecka a dalších středoasijských států vedly stroje a dopravní prostředky. Ty jsou ovšem celkově hlavním vývozním artiklem Česka, loni jich české firmy dodaly zhruba za 2,6 bilionu korun.
Reexporty zboží prodražují
Podle Svobody není příliš reálné, že by firma nevěděla o reexportech do Ruska. „Pokud by chtěli vědět, kam to zboží jde, tak se nespokojí jenom s garancí cílové dodávky, ale opravdu si dohledají, kde to zboží je. Poslat tam jednoho člověka a podívat se, kde zboží skončí, není zas tak těžké,“ míní.
Sankce podle Svobody mají význam z toho důvodu, že jejich obcházení je drahé. „Tanky to nezastaví, ale je tam ten problém, že Rusko prostě musí hledat způsoby, jak dovážet stroje odjinud,“ řekl.
Ministerstvo průmyslu podle Miluše Trefancové z tiskového oddělení zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní. „Pro úplnost dodávám, že MPO z důvodu ochrany bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů Česka nekomentuje konkrétní případy týkající se zahraničního obchodu s citlivým materiálem,“ uvedla.
