Článek
Tři zdroje blízké ruské centrální bance uvedly, že moskevská burza MOEX podala oficiální stížnost k centrální bance na vládu. Tvrdila, že při zabavování majoritního podílu ve společnosti JužUralZoloto (UGC), která těží zlato, byl porušen zákon.
Centrální banka pak ohledně stížnosti, jež nenapadá samo zabavení majetku, dospěla k závěru, že stát selhal při plnění povinnosti nabídnout menšinovým akcionářům ve veřejně obchodovatelných firmách odkup podílů. Stát má toto napravit.
Podle Karima Fajzrachmanova z právní firmy Forward Legat ruský zákon o akciových společnostech vyžaduje, aby noví držitelé podílů přesahujících 30 procent podali do 35 dnů od nabytí podílu nabídku na odkup akcií. Platí to i pro stát. Nenabídnout odkup akcií je tedy porušením zákona.
Moskevská burza i ruské ministerstvo financí se k případu odmítly vyjádřit, ale předseda představenstva MOEX Sergej Ševcov si nedopustil kritiku postupu vedení země: „Stát musí v první řadě dodržovat pravidla, která sám stanoví. V současné době je nedodržuje, zejména v případě veřejně obchodovatelných společností, ve kterých drží podíl.“
Řekl, že způsob, jakým Rusko přistupuje k veřejně obchodovatelným společnostem, má dopad na hlavní index moskevské burzy, když od začátku roku 2022 ztratil třicet procent.
Menšinoví akcionáři splakali nad výdělkem
Zdroj agentury Reuters, který si přál zůstat v anonymitě, řekl, že stát de facto znehodnotil podíly soukromých investorů, kteří nakoupili akcie na trhu: „Kroky státu v případu UGC podkopávají poslední zdání práv na soukromé vlastnictví v Rusku.“
Jeden z postižených soukromých investorů UGC Oleg Kuzmičev otevřeně řekl: „Předpokládám, že když probíhá znárodňování majetku, zákon nefunguje.“
UGC přišla v roce 2023 s jednou z největších primárních veřejných nabídek akcií v Rusku. V dobách, kdy většina investorů ze země po zahájení invaze na Ukrajinu odešla, uváděla, že nabízí bezpečné investice do zlata. Asi 10 procent akcií společnosti drží ruští drobní investoři.
Podminování důvěry v trh
Zdroj agentury Reuters dodal, že postup státu podkopává důvěru v trh a burzu: „Jak můžete po tomto někoho přesvědčit, aby si koupil akcie.“ Upozornil, že dlouhodobé škody pro ekonomiku plynoucí z takovýchto kroků daleko převyšují přínosy z jakýchkoli zabavených miliard.
Ruský prezident Vladimir Putin se přitom nedávno obrátil na regulační orgány, aby zajistily, že v době, kdy je obsluha dluhu drahá, bude více společností nabízet své akcie na trhu. Spor okolo UGC umocnil obavy některých lidí ohledně toho, zda je reálné vstoupit na burzu.
Ruské úřady od zahájení „speciální vojenské operace“, jakž Moskva označuje invazi do sousední země, zabavily na Ukrajině majetek v hodnotě přibližně 50 miliard dolarů, a to včetně majetku prchajících západních společností, jako je francouzský výrobce potravin Danone nebo dánský pivovar Carlsberg.
Ke změnám majitelů však došlo i u velkých domácích společností na základě obvinění z korupce, porušení privatizačních předpisů nebo špatného hospodaření. V Rusku se jednalo o největší přerozdělení majetku od 90. let 20. století.
