Článek
„Výsledkem společného úsilí vlády a ruské centrální banky pozorujeme postupné snižování inflace. Nyní je na osmi procentech,“ ocenil přísnou měnovou politiku Rešetnikov na zasedání hospodářského výboru ruského parlamentu, kde se probíraly makroekonomické prognózy.
Podle agentury Interfax upozornil, jaké mají vysoké úrokové sazby dopady: „Odvrácenou stranou tohoto procesu je život v prostředí vysokých úroků. To se už projevilo na ukazatelích podniků, vedlo to ke snížení zisků, nižší rentabilitě a v důsledku toho i na poklesu budoucích investic. Nyní to už přímo ovlivňuje potenciál hospodářského růstu.“
Rešetnikov připomněl, že pro léta 2025 až 2026 ministerstvo pro hospodářský rozvoj očekává tempo růstu HDP ve výši jednoho, respektive 1,3 procenta. V příštím roce dále poklesne velikost investic, a to o půl procnetního bodu. Obrat k lepšímu by měl nastat až v letech 2027 a 2028. K tomu ale nemusí dojít. „Rizika pro dosažení prognózy přetrvávají,“ řekl.
Ministr uvedl i to, jaké jsou hrozby pro ruskou ekonomiku: „Mezi externí rizika patří potenciální pokles cen a poptávky po ruském exportu. To by mohlo být způsobeno jak zpomalující se globální ekonomikou, tak novými sankcemi, včetně sekundárních.“
Z jeho vyjádření je patrné, že sankce na Rusko dopad mají a zasáhly by ho i další druhotné sankce uvalené na země odebírající ruskou ropu, jimiž hrozí americký prezident Donald Trump.
„Klíčovým vnitřním rizikem zůstává trajektorie měnového uvolňování a její dopad na investice a spotřebitelskou aktivitu,“ zdůraznil ministr.
Sázka na domácí spotřebu
Potvrdil také, že Rusko už nespoléhá tolik na příjmy z exportu surovin. „Klíčovým tahounem zůstane domácí poptávka, především spotřebitelská. Ta je poháněna růstem reálných mezd a příjmů. Za pouhé tři roky reálné mzdy vzrostou o 10 procent a reálné příjmy o více než 9 procent.“ Otázkou však zůstává, jestli se tak stane.
Že Rusko už nespoléhá tolik na příjmy z exportu ropy a plynu, uvedl už na konci září ruský ministr financi Anto Siluanov, podle něhož budou činit v dalším roce 22 procent: „Dříve to bylo kolem padesáti procent.“
V návrhu rozpočtu proto Siluanov počítá se zvýšením DPH z 20 na 22 procent, přičemž výběr DPH by měl tvořit 37 procent příjmů rozpočtu.
Vyšší DPH ale opět zvýší inflaci a může utlumit spotřebu. Už letos je vidět, že klesá zájem o nákup automobilů, což naznačuje, že ruské domácnosti více otáčejí každý rubl.
Prognózy ukazují, že se Rusko může dostat do situace stagflace nebo slumpflace, kdy ekonomika neroste a ceny stoupají, jak tomu bylo za ropné krize v sedmdesátých letech.
V Rusku by to byl důsledek války, která spotřebovává ohromné prostředky a vede k nedostatku pracovních sil. Zaměstnanci se pak musejí lákat na vyšší mzdy.
Při inflaci a stagflaci se obvykle zvyšují úrokové sazby, což Rusko dělá. Roste v něm ale tlak na jejich další snížení, protože se brzdí investice, jež podniky potřebují.
