Článek
Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal šéf NATO.
Rusko v úterý oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země. Velení ukrajinské armády poté uvedlo, že zaznamenalo stahování některých jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti směrem do Běloruska, hromadný odchod však nenastal. Kyjev i jeho západní spojenci se obávají, že cílem Ruska může být rozhodující ofenziva na východě Ukrajiny.
Slovenský premiér líčil, proč nechce platit za plyn v rublech. TASS to překroutil
„Rusko se pokouší přeskupit, dozásobit a posílit svou ofenzivu v oblasti Donbasu. Zároveň udržuje pod tlakem Kyjev a další města. Takže můžeme očekávat další útoky, které přinesou ještě více utrpení,” řekl novinářům Stoltenberg při prezentaci výroční zprávy Aliance za rok 2021.
Ruská agrese přiměla spojence ještě více usilovat o naplnění dřívějšího závazku dvou procent HDP na obranu.
Podle šéfa Aliance loni sedmým rokem v řadě rostly obranné výdaje evropských členů NATO a Kanady, když v reálných číslech stouply o 3,1 procenta. Stoltenberg ocenil, že se k dalšímu zvyšování armádních rozpočtů přihlásily všechny členské země, které by v nejbližších letech měly dosáhnout dříve stanoveného podílu dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
„Ruská agrese přiměla spojence ještě více usilovat o naplnění dřívějšího závazku,” konstatoval Stoltenberg s odkazem na dvouprocentní práh, na němž se Aliance shodla v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014.
Západ neví, co se děje, tvrdí mluvčí Kremlu
Řada států NATO v minulých letech i s ohledem na dopady koronavirové krize z dříve přijatého závazku slevovala a jejich obranné výdaje rostly pomaleji, než bylo nutné k dosažení dvou procent do slíbeného roku 2024. Podle výroční zprávy se loni přes dvouprocentní hranici dostalo osm ze 30 aliančních zemí - Řecko, Spojené státy, Polsko, Británie, Chorvatsko a trojice pobaltských států. Blížit se mu začala Francie, Rumunsko, Norsko, Slovensko či Maďarsko.
Mezi desítkou zemí, jejichž výdaje nedosáhly ani 1,5 procenta HDP, bylo vedle Německa, Nizozemska či Španělska také Česko, které podle statistik odhadovaných Aliancí vynaložilo na obranu 1,4 procenta HDP. Praha však stejně jako Berlín začala v reakci na ruský útok hovořit o výrazném zvyšování peněz pro armádu.