Článek
„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že aktuální konflikt v jeho zemi by mohl přerůst ve světovou válku. Po skoro šedesáti letech, co sleduji různé konflikty, mám nepříjemný pocit, že má pravdu,“ začal Simpson svou analýzu na stránkách stanice BBC.
Následně uvedl výčet nebezpečných faktů, jako jsou poškozování podmořských kabelů klíčových pro přenos informací mezi západními zeměmi, hackerské útoky na západní ministerstva a instituce i narušení vzdušného prostoru západních zemí drony. Připomíná i pokus o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v Salisbury, který musel být schválen „na nejvyšší úrovni v Rusku, což znamená samotným prezidentem Putinem“.
Simpson uvedl, že válka na Ukrajině je na úplně jiné úrovni než občanská v Somálsku se 150 000 oběťmi nebo ta v Gaze mezi Izraelem a Hamásem podporovaným Íránem. V Pásmu Gazy přitom podle údajů místního ministerstva zdravotnictví řízeného teroristickým Hamásem zemřelo přes 70 000 Palestinců.
Dosavadní konflikty byly omezené
„Vzhledem k děsivému utrpení na Blízkém východě to může působit zvláštně, když říkám, že válka na Ukrajině je na úplně jiné úrovni. Ale je,“ napsal Simpson. „Studená válka je pryč a většina konfliktů, které jsem pokrýval v posledních letech, byly záležitosti malého rozsahu - samozřejmě hnusné a nebezpečné, ale ne tak vážné, aby ohrožovaly celý svět,“ dodal.
„Některé konflikty, jako byl ten vietnamský, první válka v Zálivu či válka v Kosovu, občas působily, jako by se mohly zvrátit v něco mnohem horšího, ale to se nakonec nikdy nestalo,“ pokračoval editor zahraničního zpravodajství BBC. Vysvětlil i důvod: „Velmoci byly příliš nervózní kvůli nebezpečí, že by se lokalizovaná konvenční válka mohla změnit v jadernou.“
Editor BBC John Simpson
Připomněl i situaci z Kosova, kdy velení NATO nakázalo britským a francouzským vojákům obsadit letiště v Prištině, kde už přitom byli ruští výsadkáři. Britský generál Mike Jackson tehdy křičel do vysílačky: „Já kvůli vám nezačnu třetí světovou válku.“
2025: Zvrat
V roce 2025 se však situace změnila, protože si ruský prezident Vladimir Putin všiml, že jeho americký protějšek Donald Trump ztrácí zájem o Evropu. Vycítil, že by se USA mohly vrátit k izolacionistické politice z 20. a 30. let minulého století, kdy se Amerika starala hlavně o sebe. Trump dokonce dal najevo nesouhlas se směrem vývoje evropských zemí, které podle něj čelí „vyhlídce na vymazání (své evropské) civilizace.“
Z nové americké Národní bezpečnostní strategie plyne, že by se Donald Trump mohl odklonit od mezinárodního systému, který se vytvořil po druhé světové válce.
Ten už eroduje, když Rusko, světová velmoc, napadlo nezávislou evropskou zemi, což si vyžádalo podle OSN 14 000 civilních obětí a neupřesněný počet mrtvých vojáků. „Rusko říká, že podniklo invazi, aby se bránilo rozšiřování NATO, ale prezident Putin naznačil další motiv, touhu obnovit regionální sféru vlivu Ruska,“ napsal Simpson. Původně přitom Moskva tvrdila, že jde hájit práva ruskojazyčné menšiny na východě Ukrajiny.