Článek
Po ruské nabídce Trump napsal, že by se Ukrajina měla s Ruskem hned sejít. „Ruský prezident nechce s Ukrajinou dohodu o příměří, ale raději se chce sejít ve čtvrtek v Turecku, aby se vyjednal možný konec této krvavé lázně. Ukrajina by s tím měla hned souhlasit.“ Trump na své síti uvedl, že by se „přinejmenším mělo zjistit, jestli je nějaká dohoda možná, či ne, a pokud ne, tak by evropští vůdci i USA věděli, jaké kdo zaujímá pozice“.
Zelenskyj Trumpově tlaku vyhověl, když prohlásil: „Čekáme na plné a trvalé příměří, které začne zítra (v pondělí) a poskytne potřebný základ pro diplomacii. Nemá žádný smysl prodlužovat zabíjení. Já budu ve čtvrtek čekat na Putina v Turecku. Osobně.“
Šéf jeho kanceláře Andrij Jermak přitom krátce předtím jasně řekl: „Napřed třicetidenní příměří a pak všechno ostatní.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron přitom podobně jako britský premiér v neděli ráno ruský návrh odmítl. Napsal na síti X: „Dokud mluví zbraně, nemohou být žádná jednání. Nemůže být dialog, jestliže jsou současně bombardováni civilisté.“
I Trumpův vyslanec Keith Kellogg řekl na adresu Moskvy: „Napřed bezpodmínečné třicetidenní příměří a během něj přechod k vzájemným jednáním o míru.“
K prodloužení stávajícího třídenního příměří na třicet dní vyzvali v sobotu v Kyjevě ruského prezidenta Putina lídři Británie, Francie, Německa a Polska, kteří spolu se Zelenským mluvili ještě před společnou tiskovou konferencí s Trumpem.
Putin v noci na neděli výzvu odmítl s tím, že Ukrajina stávající příměří porušovala: „Velikonoční příměří iniciované Ruskem nebylo dodrženo: ukrajinské síly příměří porušily téměř pěttisíckrát. Přesto jsme u příležitosti Dne vítězství vyhlásili potřetí příměří.“
To bylo vyhlášeno na tři dny a Rusko hned po vyhlášení příměří bombardovalo Sumy a útoky drony zranily několik lidí včetně obyvatele Chersonu.
Místo příměří jednání
Ruský prezident místo přijetí příměří vyzval k přímým jednáním s Ukrajinou: „Navrhujeme bez otálení začít ve čtvrtek 15. května v Istanbulu. Jsme připraveni na vážná jednání s Ukrajinou. Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout se na nějakých nových příměřích, novém přerušení palby, přičemž by šlo o skutečné příměří, které by dodržovalo nejen Rusko, ale i ukrajinská strana.“
V projevu k novinářům uvedl, že jednání by se konala bez předběžných podmínek. „Nemůžeme vyloučit, že během těchto jednání budeme schopni souhlasit s novým příměřím,“ řekl ruský prezident.
Krátce poté Rusko vyslalo na Ukrajinu přes sto dronů.
Rozbíjení jednoty Západu
„Putinovo vyjádření působí jako opatrně zvolené, aby odmítlo evropské požadavky, ale aby před Trumpovou administrativou vytvořilo dojem, že Rusko jedná konstruktivně,“ napsal list The Guardian a připomněl, že Washington byl mnohem mírnější na Rusko než na Ukrajinu.
List dodal, že Putinova taktika „možná uspěla, když dala výraznou ránu západní jednotě“. Upozorňuje však, že i Trump je rozčarován z požadavků Moskvy. Americký viceprezident J. D. Vance je označil ze přehnané, když Kreml chce, aby se Ukrajina vzdala i území, které Rusko nedobylo.
I Institut pro studium války označil ruské snahy za pokus podkopat jednotu mezi Ukrajinou, USA a Evropou. Rusko od začátku chce nejprve dosáhnout dohody o příměří a teprve poté by měl nastat klid zbraní. Chce tak vytvářet tlak na Ukrajinu.
Kapitulační diktát
Požadavky Ruska s výjimkou územních se ovšem nezměnily. Putinův poradce Jurij Ušakov v neděli řekl, že základ pro nové rozhovory by mělo představovat jednání zástupců obou zemí v dubnu 2022. I to předpokládalo, že Ukrajina bude de facto odzbrojena a bude mít extrémně malé síly, které by se nemohly bránit další ruské agresi, i když neuvádělo, že se Ukrajina má vzdát čtyř oblastí na východě.
Putin opět řekl, že cílem jednání je „odstranit základní příčiny konfliktu a nastolit v historické perspektivě dlouhodobý a trvalý mír“. Tentokrát Putin neuvedl, co jsou základní příčiny konfliktu, ale z Kremlu opakovaně zaznívalo, že je to rozšiřování NATO na východ a zejména případný vstup Ukrajiny do NATO.
Parafovaný návrh, který Ukrajina nikdy neschválila, počítal s neutralitou Ukrajiny, která by nemohla být členem žádné vojenské aliance a nemohla by uzavírat obranné smlouvy. Garanti dohody, jimiž měly být USA, Británie, Francie, Čína a Bělorusko, by současně museli vypovědět jakékoli smlouvy, které by byly v rozporu s touto dohodou včetně smlouvy o vojenské pomoci.
Ukrajina by mohla mít jen 85 000 vojáků, 342 tanky a 519 dělostřeleckých systémů. Její rakety by měly mít dostřel omezený na 40 km. De facto je to kapitulační diktát.
