Článek
Na aktivní sluneční skvrně s vědeckým pojmenováním AR 4274 se vlivem nestabilního magnetického pole spustilo hned několik silných erupcí nejvyšší třídy X, které vychrlily plasmatické oblaky mířící částečně i k naší planetě.
Doposud šestá nejintenzivnější erupce současného slunečního cyklu nastala v úterý 11. listopadu krátce po 11. hodině. Vzplanutí vychrlilo do vesmíru hustý mrak slunečního materiálu, jehož velká část se rychlostí přes 1800 km/s vydala na 150 milionů kilometrů dlouhou cestu přímo k Zemi. Během středečního odpoledne a večera by oblak mohl silně narušit geomagnetické pole a vyvolat polární záře pozorovatelné i ze střední Evropy.
Interakce slunečního materiálu se zemskou magnetosférou vyvolá podle predikcí Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) geomagnetickou bouři třídy G4 na pětibodové stupnici.
Ještě před příchodem koronální hmoty z poslední nejsilnější erupce se však očekává příchod dvou vln částic z předchozích víkendových událostí, a to na základě aktuálních dat z kosmické sondy Solar Orbiter pravděpodobně již během druhé poloviny noci na středu.
„I když je potenciál i pro silnou polární záři rozhodně nejvyšší za celý letošní rok, situace má stále řadu nejistot - bude hlavně záležet, kdy přesně a v jaké míře dorazí materiál z jednotlivých erupcí. Nic tedy není jisté,“ uvedl v příspěvku na sociálních sítích Český hydrometeorologický ústav