Hlavní obsah

Putin udělil posmrtně řád veliteli praporu Sparta. „Motorola“ se chlubil zabíjením zajatců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Moskva

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek posmrtně udělil Řád za odvahu zakladateli praporu Sparta Aresenu Pavlovovi, přezdívanému Motorola. Informovala o tom státní agentura TASS. Válečný zločinec Pavlov zemřel při atentátu v roce 2016.

Foto: Profimedia.cz

Dnes už mrtvý vůdce praporu Sparta Arsen Pavlov

Článek

„Za odvahu, odvahu a nezištnost projevenou při plnění úkolů k zajištění ochrany práv a svobod krajanů udělte Arsenu Sergejeviči Pavlovovi (posmrtně) Řád za odvahu,“ stojí v dekretu.

Pavlov se narodil v roce 1983 ve městě Uchta v Komijské autonomní sovětské socialistické republice. Přezdívku „Motorola“ si vysloužil, když sloužil v Čečensku, kde měl na starosti komunikaci pro prapor ruské armády.

Bývalý německý kancléř Schröder opouští ruskou firmu Rosněfť

Evropa

V roce 2014 opustil rodinu a odstěhoval se na Ukrajinu, aby se připojil k proruským separatistům na Donbase. Stal se vůdcem praporu Sparta, jedné z nejkrutějších skupin dopouštějících se řady válečných zločinů.

V roce 2015 ho kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů zařadila na sankční seznam EU.

Zabíjím, když chci, chlubil se

Je podezřelý, že v lednu 2015 zastřelil dvěma ranami do hlavy ukrajinského zajatce Ihora Branovického, který zůstal na doněckém letišti s dalšími 11 muži, aby chránil čtyři zraněné.

Azov proti Spartě. Zločiny radikálů na Donbase

Válka na Ukrajině

V telefonickém rozhovoru s novináři z Kyiv Post se chlubil, že zastřelil 15 ukrajinských zajatců, což je právně kvalifikováno jako válečný zločin.

„Kašlu na to, z čeho jsem obviněn. Zabíjím, když chci. Když nechci, nezabíjím,“ řekl tehdy.

Prapor Sparta, který vedl, byl rovněž obviněn z četných válečných zločinů a terorizování civilního obyvatelstva.

Jako důkaz ruské brutality poslouží i masové hroby, míní česká žalobkyně

Válka na Ukrajině

Nelze však vyloučit, že šlo částečně o chvástání. Amnesty International požadovala vyšetřování, ale neuspěla.

Pavlova zabila 6. října 2016 nálož nastražená ve výtahu v Doněcku. Zabila i jeho osobního strážce. Podle vedení samozvané Doněcké lidové republiky nálož odpálili na dálku ukrajinští „neonacisté“, což se vnímalo jako porušení příměří. Obvinili dokonce tehdejšího prezidenta Petra Porošenka, že si vraždu osobně objednal.

Nelze ale ani vyloučit to, že za jeho smrtí stála Moskva, která se bála nezvladatelnosti a nevypočitatelnosti těchto separatistických vůdců i jejich popularity. Pavlov navíc měl ruské občanství, což bylo v rozporu s ruským narativem, že na Donbasu se bouří místní a Rusko jim jen pomáhá.

Není nic známo o tom, že by byli příslušníci separatistických praporů stíháni za válečné zločiny.

Reklama

Výběr článků

Načítám