Hlavní obsah

Putin mobilizoval kvůli katastrofické porážce

23. 9. 2022, 15:50

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal nařízení o částečné mobilizaci. Proč k tomu sáhl a k čemu to povede, se v podcastu Zbytečná válka zamýšlejí redaktor Novinek Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Foto: Novinky

Zbytečná válka

Článek
V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

Okamžitý dopad mobilizace 1:00

  • Jaderné výhrůžky 2:42
  • Podoba mobilizace 6:50
  • Němci zřídili v Rusku výcvikové středisko 15:45
  • Írán může těžko pomáhat, má vlastní problémy 17:12
  • Putin vycházel na začátku války z mylných zpravodajských informací 31:54
  • Výměna zajatců 35:45

Mikulecký je přesvědčen, že Vladimir Putin sáhl k mobilizaci, jíž se dosud bránil, primárně kvůli vývoji na frontě. A nehraje v tom roli tlak nacionalistů.

„Nemyslím si, že Solovjov, Dugin nebo Girkin, který stál u rozpoutání války na Donbase v roce 2014, měli a mají nějaký vliv na rozhodování Vladimira Vladimiroviče (Putina). Tyto lidi by dokázal Putin a aparát, který má kolem sebe, kdykoliv vypnout,“ uvedl Mikulecký.

„Nemyslím si, že by podléhal náladám ulice. I k Putinovi se přes filtry, které má kolem sebe, musely dostat informace o katastrofě jeho armády, která na části ukrajinské fronty nastala. A jediným logickým řešením je posílit armádu, nic víc bych za tím nehledal,“ dodal.

„Primární důvod částečné mobilizace je, že Rusové nemají na frontě živou sílu. Je to jeden z největších problémů Ruska a jeho války na Ukrajině,“ uvedl důvod částečné mobilizace analytik.

„Nejsou lidé, je třeba je doplnit a už se pro ně sáhlo, kam to šlo. Vyrabovaly se jednotky, které jsou dislokované po celém území Ruska, vybrakovaly se věznice. A když se už nikdo nehlásí ani ve vězení, pak se přechází k tomu, že se odchytávají lidi na ulici. Tak jako se to již dělo na území DLR a LNR (Ruskem okupované území Doněcké a Luhanské oblasti),“ doplnil.

Švamberk k tomu dodal, že Rusko stáhlo i vojáky ze svých jednotek umístěných v jiných zemích.

Mikulecký však upozornil, že částečná mobilizace nebude mít žádný okamžitý efekt na bojišti.

Rusové ještě nedostali takovou lekci, aby pochopili, že válku nemohou vyhrát

Zbytečná válka

„Z vojenského hlediska s okamžitým dopadem na frontě nemění částečná mobilizace nic. Zajímavé je použití onoho slova částečná mobilizace, což má evokovat, že z pohledu Ruska nejde ve vztahu k Ukrajině o válku,“ zdůraznil Mikulecký.

„Nicméně ruští obyvatelé už správně pochopili, že je to příprava na skutečnou válku, což je vidět na tom, kolik jich z Ruska prchá všemi možnými cestami,“ doplnil.

Zdůraznil, že podle Putina bojuje Rusko se Západem.

„V Putinově projevu několikrát zaznělo, že pokud by šlo o Ukrajince, tak je Rusové za týden přejeli, ale tím, že ve skutečnosti bojují s NATO, s Amerikou a se Západem, tak potřebují posily. Rusové si tak říkají, že se pořád není čeho bát, protože Putin ví, co dělá. A proto země nepotřebuje ještě tu úplnou mobilizaci,“ upozornil Mikulecký.

Připojení území vytvoří dojem, že se bojuje v Rusku

Mikulecký ještě zdůraznil riziko urychlení referend na okupovaných územích, na jejichž základě by se tato území připojila k Ruské federaci.

„Rusové budou moci tvrdit – byla překročena další červená čára, protože teď se bojuje na území Ruské federace. To může vést k tomu, že by Rusové mohli chtít povolávat další vojáky,“ přiznal analytik.

Podle něj však už stávající mobilizace 300 tisíc vojáků nebude bez potíží, a nejen kvůli tomu, že se stále více ukazuje, že se Rusům za Putinovy sny o velké říši bojovat a zejména umírat moc nechce.

KOMENTÁŘ: Válka je umění, které Putin neovládá – Alex Švamberk

Komentáře

Mikulecký upozornil, že mobilizace takovéhoto počtu lidí zabere čas, navíc se musí vojáci na válku připravit.

„Často je to vnímáno tak, že vezmete 300 tisíc mužů na ulici a vrhnete je na frontu, ale ono to tak není. Povoláváte specialisty a důstojníky a poslední jsou ti, kterými budete vycpávat frontu a kteří potřebují výcvik. I v ruské armádě funguje systém povolávání záloh, kdy začínáte od specialistů, zbraňových operátorů, kteří umí něco, co se nedá naučit za týden,“ uvedl.

„Je otázka, kolik takových lidí ještě Rusko má. Velkou část z těch, kteří měli zájem a něco umí, vybraly polosoukromé armády, z nichž nejznámější jsou u nás na Západě vagnerovci. Otázkou je, jestli ještě mají kam sáhnout,“ dodal s tím, že to není jediná ruská potíž.

Žádný rychlý přísun vojáků na frontu nebude

„Rusové sice deklarují milionové zálohy, ale když vidíme, jaký mají problém obout, obléknout, vyzbrojit, zásobit a nakrmit vojáky, které mají na frontě dnes, tak bude velký problém obstarat těch dalších 300 tisíc. A já si myslím, že to pro Rusko bude problém neřešitelný,“ zmínil další problém s mobilizací Mikulecký.

„To, že by na frontu nasunuli za plné mobilizace třeba milion vojáků, to je naprosté science fiction mimo schopnosti dnešního Ruska. Rusové mohou relativně rychle přisunout na frontu jednotky po tisících mužích, a to ty, kteří nedávno skončili v armádě, prošli cvičením a které se podaří dopadnout v místě bydliště a ještě neutekli,“ upozornil Mikulecký.

„Ale nevěřte tomu, že Rusové v nejbližších dnech nebo týdnech nasadí na frontě 300 tisíc mužů. V tomto počtu je můžeme na frontě vidět v použitelné kondici někdy po Novém roce,“ doplnil s tím, že tehdy už budou Ukrajinci dávno zakopaní na nových pozicích.

KOMENTÁŘ: Rusko čeká na svůj Vietnam – Alex Švamberk

Komentáře

Mikulecký ale uvedl, že to může být i později, protože příprava zabere čas.

„Budeme-li brát člověka z nuly, tak podle našich západních standardů, aby byl na bojišti k něčemu jinému, než aby padl hrdinskou smrtí, tak ve zrychleném režimu se budeme bavit minimálně o šesti měsících. A to v systému, který je na takový výcvik nastavený, zaběhnutý, má pro něj dostatek instruktorů, simulátorů a výstroje. A to není ruský případ,“ podotkl.

Možná s jedinou výjimkou a tou je výcvikový tábor Mulino. „Tam mají Rusové výhodu, že díky velké a neutuchající podpoře Německa se podařilo vybudovat moderní a špičkové výcvikové centrum, které mají dispozici. Mimochodem budovalo se i po anexi Krymu,“ doplnil Mikulecký.

Potíží ale bude i kvalitně vyzbrojit nové vojáky. „Vidíme techniku i z osmdesátých let, ale v případě dělostřeleckých systémů i z let padesátých, to jsou muzejní kousky,“ upozornil Mikulecký.

Navíc Rusku z dalších států skoro nikdo napomáhá. „Čína nedodává nic. Jediný spojenec, který Rusku zůstal, je Írán, protože Írán do Ruska skutečně začal dodávat některé typy zbraní, vyčkávací munice, tzv. sebevražedné drony, a ty ukrajinské straně škody reálně způsobují,“ dodal.

Osamocené Rusko

Švamberk připomenul, že Putin v projevu opět pohrozil použitím všech zbraní, co má Rusko v arzenálu, a zdůraznil, že neblufuje, čemuž se západní média značně věnovala.

„Rusko bych nikdy nepodceňoval, to se nikdy nevyplatilo, ale převracet a rozpitvávat každý takový výrok desetkrát za to nestojí. Hrozeb od začátku konfliktu jsme už zažili celou řadu. Bohužel na některé západní politiky tyto hrozby platí a Rusové to zkoušejí,“ uvedl Švamberk.

„Nikdo nemá na ruské straně důvod nasadit zbraně hromadného ničení, ať už zakázané chemické, nebo jaderné, protože pro Rusko by to žádný přínos v aktuálních bojích nemělo, a naopak by to zbavilo Rusko poslední podpory, kterou, byť vlažnou, někde ve světě má,“ dodal.

Oba muži se shodli, že Rusko ztrácí podporu i v postsovětském prostoru. „Kazachstánský prezident si dovolil vůči Putinovi gesta, která by v jiné době znamenala, že ruská armáda už táboří v Astaně,“ uvedl Mikulecký, který zkritizoval i laxní politiku Bruselu.

KOMENTÁŘ: Rusko slábne, ukazují ozbrojené střety bývalých sovětských republik – Alex Švamberk

Komentáře

„Chybou Evropské unie je, že se nesnaží získat nejen Kazachstán, ale ani další aktuálně opuštěné země postsovětského prostoru na svou stranu. To by brzdilo i rozpínavost Číny,“ dodal.

Švamberk upozornil, že se konflikty šíří mezi Arménií a Ázerbájdžánem nebo Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, odkud se stáhli ruští vojáci, aby mohli být vrženi do bojů na Ukrajině.

„Postsovětský prostor se začíná rvát mezi sebou, což pro Rusko do budoucna nevěstí nic dobrého vzhledem k tomu, kolik národnostních menšin je na území Ruské federace a jak se chovají etničtí Rusové k menšinám, zejména v asijské části Ruska,“ podotkl Mikulecký.

„Zatím to vypadá tak, že rozpoutáním války na Ukrajině Putin nasměroval svou zemi tam, kam ji nasměroval Sovětský svaz svým vpádem do Afghánistánu, tedy k pokračujícímu rozpadu,“ doplnil.

Selhání rozvědky

Mikulecký však nesouhlasí s tím, že Putin prokázal špatné strategické schopnosti.

„Čím dál víc se totiž ukazuje, že Putin vycházel ze zcela mylných zpravodajských informací. Zpravodajci a generálové začali vládci říkat, co chce vládce slyšet, a ne skutečnost. Ruské služby předkládaly prezidentovi informace, že je Ukrajina zkorumpovaná,“ uvedl Mikulecký.

„Ukrajina měla být v morálním rozkladu, ukrajinská armáda neměla existovat, měla mít zaplacenou pátou kolonu, stačilo prý zajmout Zelenského a Ukrajina bude jejich. Důvod, proč Putinovi plán nevyšel, nebyl ten, že ho měl špatně vymyšlený,“ přiznal analytik.

KOMENTÁŘ: Ruský zloděj křičí chyťte zloděje – Alex Švamberk

Komentáře

„Měl jen úplně špatná vstupní data. Měl plán vymyšlený dobře na to, na co měl informace. Například na Krymu v roce 2014 mu to vyšlo perfektně. Ukrajinská armáda tam skutečně nebojovala a pro Rusy šlo víceméně jen o vítěznou přehlídku,“ dodal.

Mikulecký uvedl, že za dané situace musí Západ co nejvíc pomáhat. „Nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny. Když polevíme, Ukrajina by podlehla, i kdyby nepřišla o celé území, ale jen o část, v dlouhodobém horizontu to odnese Západ,“ přiznal Mikulecký.

„I kdybychom neodnesli válku lidskými ztrátami, odneseme to ekonomicky, protože jsme vsadili na podporu Ukrajině. Buď v ní vytrváme a Ukrajina zvítězí a vážnost Západu posílí. Nebo pokud bychom prohráli, byl by to další úpadek Evropské unie, Severoatlantické aliance a všeho, v co věříme,“ dodal.

Reklama

Výběr článků