Chceme mír, ne pauzu mezi invazemi, řekl Zelenskyj

Reportáž, která sledovala vývoj po nočním jednání Trumpa a Putina končí. Děkujeme za pozornost.

Americký prezident Donald Trump jednal s evropskými lídry o zárukách, které by Ukrajině neposkytovalo NATO, ale měly by charakter aliančního článku 5, informovala na základě vyjádření svých dvou zdrojů agentura Reuters. Podle jednoho nich, jenž si přál kvůli citlivosti záležitosti zůstat v anonymitě, si evropští lídři chtěli ujasnit, jakou podobu by role USA měla, zatím ale nebyly k dispozici žádné podrobnosti.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron uvedli, že vítají ochotu Spojených států přispět k bezpečnostním zárukám pro Ruskem napadenou Ukrajinu jako součásti budoucí mírové dohody. Podle Starmera jde o důležitý posun, Macron varoval před sklonem Ruska nedodržovat vlastní závazky.

Alianční článek 5 považuje jakýkoliv útok vedený na jednoho člena NATO za útok na všechny.

Ministr zahraničí Jan Lipavský mluvil s nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o evropském postupu po setkání Trumpa s Putinem. „Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup,“ uvedl.

Co přineslo páteční jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, rozebrali v Expressu Novinek analytik z Metropolitní univerzity David Mareček a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Setkání lídrů provázel potlesk, úsměv a poplácávání. Podle bezpečnostního analytika tato gesta nasvědčují až zbytečné úctě a respektu vůči ruské federaci, která jednoznačně zahájila agresi na Ukrajině. Zároveň ale dodal, že prezident Trump je na tuto „show“ zvyklý ze svých byznysových jednání.

Oba hosté Expressu Novinek se shodli na pasivní pozici Evropy, která za sebe nechává vyjednávat Spojené státy. Ukazuje se, že evropští lídři jsou odsouváni kvůli nedostatku síly. „Evropské státy platí daň za dlouhodobé zanedbávání svých obranných rozpočtů,“ zmínil analytik Mareček. Bříza navázal: „Je krásné, že máme hodnotový žebříček, nicméně pořád nejsme bráni vážně.“

Celý Express Novinek k pátečnímu summitu si můžete přehrát zde:

Ze summitu Trump-Putin označil slovenský premiér Robert Fico za nejpodstatnější samotné setkání lídrů dvou velmocí, protože politici se musí podle něj setkávat, projevovat vzájemný respekt a snažit se pochopit jeden druhého. Fico konstatoval, že válka na Ukrajině má historické kořeny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil nové prohlášení. „Musí být dosaženo skutečného míru, který bude trvalý, ne jen další pauza mezi ruskými invazemi. Zabíjení musí co nejdříve přestat, palba musí ustat jak na bojišti, tak i ve vzduchu, a také proti naší přístavní infrastruktuře. Všichni ukrajinští váleční zajatci a civilisté musí být propuštěni a děti unesené Ruskem musí být vráceny. Tisíce našich lidí zůstávají v zajetí – všichni musí být přivedeni domů,“ píše mimo jiné ukrajinský prezident.

„Tlak na Rusko musí být udržován, dokud agrese a okupace pokračují. V rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být posíleny, pokud nedojde k trojstrannému setkání nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout čestnému ukončení války. Sankce jsou účinným nástrojem. Bezpečnost musí být spolehlivě a dlouhodobě zaručena za účasti Evropy i USA. Všechny otázky důležité pro Ukrajinu musí být projednávány za účasti Ukrajiny a žádná otázka, zejména územní, nemůže být rozhodnuta bez Ukrajiny,“ dodal Zelenskyj, který poděkoval svým partnerům.

Pro dosažení míru je nezbytné pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.

„Strategie míru skrze sílu zůstává naší prioritou. Zvýšený tlak na Moskvu a posílení Ukrajiny jsou klíčovými prvky pro dosažení míru,“ uvedl Sybiha v hodnocení americko-ruského summitu na Aljašce.

Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 v plném rozsahu napadla Ukrajinu, podle ukrajinského ministra zahraničí musí pochopit důsledky prodlužování své války. „Jedině jeho činy jsou skutečnými ukazateli toho, zda je skutečně ochoten ukončit svůj teror a agresi,“ doplnil Sybiha.

Kyjev si podle něj cení pozitivních signálů Spojených států ohledně jejich ochoty pracovat na vytvoření „spolehlivé infrastruktury bezpečnostních záruk“ pro Ukrajinu. „Podporujeme také snahy prezidenta Trumpa zorganizovat třístranné setkání lídrů Ukrajiny, USA a Ruska,“ dodal.

Evropští lídři ve společném prohlášení ocenili Trumpovy mírové snahy, zároveň však zdůraznili potřebu hmatatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

„Ukrajina musí mít pevné bezpečnostní záruky, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost. Vítáme prohlášení prezidenta Trumpa, že USA jsou připraveny poskytnout bezpečnostní záruky. Koalice ochotných je připravena hrát aktivní roli. Na ukrajinské ozbrojené síly ani na jejich spolupráci se třetími zeměmi by neměla být kladena žádná omezení. Rusko nemůže mít právo veta proti cestě Ukrajiny do EU a NATO. Bude na Ukrajině, aby se na svém území rozhodovala. Mezinárodní hranice nesmí být měněny silou,“ cituje The Guardian z dokumentu.

Jde o společné prohlášení francouzského prezidenta Macrona, italské premiérky Meloniové, německého kancléře Merze, britského premiéra Starmera, finského prezidenta Stubba, polského premiéra Tuska a předsedkyně Evropské rady Costy a předsedkyně Evropské komise von der Leyenové.

Zatímco americký prezident Donald Trump o jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem napsal již několik vyjádření na své síti Truth Social a poskytl rozhovor stanici FOX News, z Kremlu dorazila zatím jediná oficiální reakce. Postaral se o ni Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj byl rozhovor státníků „velmi pozitivní“.

Peskov také vysvětlil, proč oba lídři po rozhovoru neodpověděli na otázky novinářů. Uvedl přitom, že oba prezidenti „učinili rozsáhlá prohlášení“ a že to nebylo nutné, informoval portál RBC.ru.

K setkání se vyjádřil český premiér Petr Fiala (ODS). „Výsledky summitu na Aljašce potvrzují, že zatímco USA se svými spojenci hledají cesty k míru, Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky a o obnovení sovětského impéria,“ řekl k jednání.

Ruský prezident Vladimir Putin v rámci návštěvy Aljašky, kde se sešel se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, položil květiny k hrobům sovětských vojáků, informoval list The Guardian. Ceremonie se odehrála na Národním hřbitově Fort Richardson, kde jsou uloženy ostatky sovětských pilotů a námořníků, kteří zemřeli během druhé světové války při výcviku na Aljašce nebo při přepravě letadel vyrobených v USA na východní frontu v rámci programu Lend-Lease (o půjčce a pronájmu). Jeho prostřednictvím USA podporovaly válečné úsilí Sovětského svazu.

Putin se také setkal s arcibiskupem Alexejem z aljašské diecéze Pravoslavné církve v Americe. Podle listu The Guardian šlo nejspíš o snahu připomenout, že Aljaška bývala součástí Ruska.

Po cestě z Aljašky se pak ruský prezident zastavil na Čukotce. Setkal se tam s Vladislavem Kuzněcovem, guvernérem Čukotského autonomního okruhu. Putinův letoun až na hranici amerického vzdušného prostoru doprovázely F-22 Raptor a F-35.

Trump uvedl, že se i s evropskými lídry shodl, že lepší cestou je dohoda o míru než příměří, které se často nedodržuje. Americký prezident to uvedl na své síti Social Truth.

Potvrdil, že se v pondělí setká v Oválné pracovně se Zelenským. Pokud schůzka půjde dobře, pak bude čas na setkání Zelenského s Putinem.

Na sociálních sítích se objevují spekulace o možném dočasném příměří ve vzduchu, Kyjev to ale odmítá. „Řekli mi, že existuje předběžná dohoda o příměří ve vzduchu do trojstranného setkání lídrů. ‚Myslíme si, že na obloze budou k vidění signály o předběžných výsledcích těchto rozhovorů. Příští týden bude zajímavý,‘ říká mi zdroj,“ napsal na síti X korespondent magazínu The Economist Oliver Carroll.

Dmytro Lytvyn, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, však vzápětí tuto informaci zpochybnil. „O tom jsme zatím nic neslyšeli,“ napsal suše pod příspěvek. Carroll následně zprávu korigoval s tím, že dohoda může být „provizornější“, než prve naznačoval.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se účastní již druhého skupinového telefonátu s lídry evropských zemí a států NATO. „Předpokládá se, že se jedná o podobnou skupinu, jaká se dříve zúčastnila hovoru s prezidentem Trumpem. Trump se však k tomuto druhému hovoru nepřipojil,“ informuje BBC.