Hlavní obsah

Putin by mohl zaútočit na NATO už na podzim. Americké tajné služby zveřejnily novou prognózu

Rusko by mohlo už letos na podzim podniknout omezený útok na některý z členských států NATO, aby otestovalo alianční odhodlání k obraně. Vyplývá to z nových hodnocení amerických zpravodajských služeb, napsal nyní list The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že se počítá s různými scénáři – od kybernetického útoku až po menší pozemní vpád.

Foto: Alexander Kazakov, Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin

Článek

„(Ruský prezident Vladimir) Putin je pod rostoucím tlakem – jak na bojišti na Ukrajině, tak doma, kde čelí očekávání, že dosáhne vítězství. Ukrajinské drony působí stále větší škody ruské armádě i ropnému průmyslu, zatímco ruské síly postupují na frontě pomaleji a za cenu vysokých ztrát,“ píše WSJ.

Američané už podle něj opustili původní předpoklad, že Rusko během invaze na Ukrajinu nebude provokovat žádný z aliančních států.

„Možné scénáře zahrnují kybernetický útok proti některému členskému státu NATO, vyslání neoznačených ozbrojených skupin k obsazení části území nebo omezený vojenský vpád na východním křídle Aliance. Podle amerických odhadů by k podobnému kroku mohlo dojít kdykoli mezi letošním podzimem a rokem 2029,“ dodává list.

Upozorňuje přitom, že už nyní se objevují známky testování reakce NATO, když například vzdušný prostor Polska a Rumunska narušily ruské střely a drony.

„Pravděpodobnost nejzávažnějšího scénáře – tedy omezeného pozemního vpádu – je podle zpravodajských zpráv zatím nízká, postupem času však roste. Takový krok byl dosud považován za krajně nepravděpodobný, protože by pravděpodobně aktivoval článek 5 Severoatlantické smlouvy,“ píše deník s tím, že méně jasné je, jaká by byla alianční reakce na kybernetické nebo hybridní útoky.

„Tohle je dlouhodobý problém NATO – jak reagovat na útok, který nedosahuje prahu článku 5,“ řekla Heather Conleyová z think-tanku American Enterprise Institute. „Aliance se dosud zpravidla snažila podobné incidenty dále neeskalovat,“ dodala s odkazem například na dřívější kybernetické útoky v Estonsku.

Co by udělaly USA?

Americké tajné služby přitom na rostoucí riziko omezeného ruského útoku na alianční zemi upozorňují ve chvíli, kdy se samotné USA kvůli dodávkám zbraní Ukrajině i vlastní válce s Íránem potýkají s nedostatkem některé klíčové munice, jako jsou střely dlouhého doletu, taktické rakety a protiletadlové střely.

Případný ruský omezený útok na alianční zemi by podle expertů měl především za cíl narušit jednotu aliance. „Klíčovou otázkou je, jak by v takovém případě reagovaly Spojené státy,“ dodala Conleyová.

Nynější americký prezident Donald Trump se na adresu NATO opakovaně vyjadřoval skepticky. Mimo jiné avizoval snížení počtu amerických vojáků v Evropě a před návratem do Bílého domu vzkazoval, že členským státům, které nepřispívají dost na kolektivní obranu, by nejen nepomohl, ale ještě by Rusko „povzbuzoval“, aby si s nimi „dělalo, co chce“.

Výběr článků

Načítám