Článek
„Cena pohonných hmot v Česku patří k nejnižším v regionu. Přesto jsme rozhodli o zastropování marží a snížili jsme spotřební daň. Doufám, že se tím u nafty dostaneme znovu na cenu pod padesát korun za litr,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO).
Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem i nedostatečným kapacitám rafinérií.
Podle společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje, se v neděli nejprodávanější Natural 95 prodával v průměru za 45,94 Kč a nafta za 49,23 Kč. Od začátku září tak benzín podražil o více než čtyři koruny za litr a nafta o 3,70 Kč.
Ceny benzínu jsou tak nyní nejvyšší od léta 2022, u nafty od letošního dubna. V meziročním porovnání je nyní benzín asi o deset korun na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o zhruba 15 korun méně.
Zlevní hlavně u dálnic
„Ceny u čerpacích stanic jsou podobné jako v dubnu, kdy vláda zasahovala poprvé. Bylo překvapivé, že v minulých týdnech lavírovala s tím, zda k zásahu dojde, nicméně i po nátlaku veřejnosti k zásahu nakonec došlo,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Je podle něj zřejmé, že na ropném trhu přetrvávají problémy a ceny pohonných hmot u čerpacích stanic mohou ještě růst.
„Klíčové je rozhodnutí o snížení spotřební daně u nafty. To, že se zastropují marže, povede ke sblížení cen na hlavních dálničních tazích a ostatních pump v menších městech,“ doplnil.
Garáž.cz
Na mnoha místech, zejména ve velkých městech a u dálničních tahů, jsou ale ceny ještě o dost vyšší než je průměr. Třeba u čerpací stanice MOL v Rudolfovské ulici v Českých Budějovicích se v pondělí prodával benzín za 46,70 Kč a nafta za 51,70 Kč.
Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země. Například německá vládní koalice se v pátek podle agentury DPA v zásadě dohodla na snížení daní z benzinu a nafty o 17 centů (čtyři koruny) na litr a zavedení cenových stropů. O regulaci cen paliv rozhodlo v posledních dnech například také Maďarsko, Chorvatsko či Slovinsko.
Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos už jednou přistoupilo k jejich regulaci, která trvala od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy koncových cen. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně.
Speciální daň
Ministerstvo financí rovněž předložilo vládě návrh na zavedení dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Opatření podle resortu reaguje na mimořádný nárůst rafinérských marží způsobený geopolitickou krizí a narušením světového trhu s ropou a ropnými produkty.
Daň se bude uplatňovat letos a v příštím roce a bude činit padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Inspirací je podle ministerstva řešení v Polsku, kde byla předložena právní úprava zavádějící dokonce šedesátiprocentní daň z mimořádné rafinérské marže.
„Nejedná se o daň namířenou na čerpací stanice, jejichž marže jsou na standardních úrovních. Odhadovaný přínos opatření je asi 5,5 miliardy korun za rok 2026 a další příjmy, pokud se situace nezlepší, může generovat i v příštím roce,“ prohlásila Schillerová.
Zvýšené výdaje státu v důsledku zastropování cen dosud podle ní znamenaly pro rozpočet výpadek asi 3,7 miliardy korun na výpadku příjmů ze spotřební daně z nafty.
Poplatníkem budou právnické osoby vykonávající činnost zpracování surové ropy a výroby rafinovaných ropných produktů, jejíž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně musí mít příjmy z rafinérské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně.
„Opatření reaguje na dvě strany stejné mimořádné situace. Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží. Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům,“ uvedla Schillerová.
Hrubá marže rafinérií, která je rozdílem mezi nakoupenou ropou a prodanou pohonnou hmotou, byla podle Křečka ve třetím zářijovém týdnu asi 41 centů (10 Kč) za litr nafty, u benzínu to bylo 17 centů (4,14 Kč) za litr.
„Marže jsou tak násobně vyšší než je obvyklé,“ dodal analytik.
Rafinérie v Česku vlastní polská společnost Orlen, která je provozuje v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.
