Připravme se na nejhorší, lidi. Rusové do Petrohradu převáží protiletadlové S-300

„Kolem Petrohradu se rozmisťují (protiletadlové systémy) S-300. Takže se připravme na nejhorší, lidi,“ uvedl v úterý na Telegramu kanál Astra, který zveřejnil video, na němž jeden ze systémů v Petrohradě dokonce zablokoval vozovku, když se snažil na silnici otočit.

Hlas na nahrávce tvrdí, že „tyto komplexy se staví všude“ v regionu. „Na tom jsem sloužil,“ dodává.

List Ukrajinska Pravda převoz systémů země–vzduch dal do souvislosti s nedávnými dronovými útoky, které minulý týden zasáhly Leningradskou oblast. Podle listu The Kyiv Post (KP) jsou útoky prvními v Leningradské oblasti od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jeden z nich byl navíc i přímo v Petrohradě, v němž Ukrajinci ve čtvrtek 18. ledna zasáhli několik cílů.

„V noci jsme (dronem) zasáhli cíl na vzdálenost 1250 kilometrů,“ chlubil se minulý čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Oleksandr Kamyšin, ukrajinský ministr pro strategický průmysl.

Zdroje z kyjevských speciálních služeb již dříve informovaly list The Kyiv Post, že dron minulý týden přeletěl přes jeden z pozemků ruského prezidenta Vladimira Putina ve Valdaji, než úspěšně zasáhl petrohradský ropný terminál. Útok způsobil rozsáhlý požár, který si vyžádal evakuaci zaměstnanců.

K dalším útokům došlo jen o několik dní později. V noci na neděli drony zasáhly areál plynového terminálu Novatek v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, který je podle KP pro Rusko zásadní, neboť zpracovává palivo dodávané ruským jednotkám.

„Úspěšný útok na tento terminál nejenže způsobí značné ekonomické škody nepříteli a naruší jeho příjmy pro válku na Ukrajině, ale také naruší logistický řetězec paliva nezbytný pro ruskou armádu,“ uvedl pro list zdroj, který si nepřál být jmenován.

„Tento krok strategicky omezuje schopnost okupantů udržet své síly, což znamená významnou překážku v jejich pokračující agresi,“ dodal.

Terminál se nachází 110 kilometrů západně od Petrohradu poblíž estonských hranic a je ve vlastnictví společnosti Novatek, největšího ruského nezávislého producenta zemního plynu.

Ve stejný den došlo také k útoku na továrnu na výrobu samohybných protiletadlových systémů Pancir-S a Pancir-S1, která se nachází v půlmilionovém ruském městě Tula.

V neděli ráno následně ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se ruské protivzdušné obraně podařilo zničit pět dronů nad Tulskou, Orlovskou a Smolensku oblastí. K útokům na plynový či ropný terminál ani na továrnu protiletadlových systémů se ovšem nevyjádřilo.

Institut pro studium války (ISW) s odkazem na nejmenovaný ruský zdroj v neděli uvedl, že pokrytí ruské protivzdušné obrany nad Leningradskou oblastí je slabé a že systémy pravděpodobně nejsou rozmístěny tak, aby se bránily proti útokům z jihu.

Ještě v neděli tedy podle amerických analytiků byly tyto systémy rozmístěny tak, aby se Rusko mohlo bránit úderům ze severozápadu a západu. Rusové používají přitom právě systémy Pancir, které ovšem podle ISW nemusí v současném počtu být schopny pokrýt všechny důležité potenciální cíle v Leningradské oblasti.

Dává tedy smysl, že se Rusové rozhodli systémy Pancir převézt přímo do Petrohradu, aby posílili protivzdušnou obranu.

S-300 patří podle listu The Kyiv Post do rodiny sovětských protiletadlových raketových systémů středního doletu, sériová výroba byla zahájena v roce 1975, testy byly dokončeny v roce 1978. První S-300 byly nasazeny do bojové služby v roce 1979.

V současné době Rusko používá tři typy raket: 5V55K, 5V55R a 48H6 vyzbrojené vysoce výbušnými hlavicemi o hmotnosti až 144 kg.

Komplex se skládá z nosné rakety, přehledového radaru dlouhého dosahu, velitelských vozidel a úderného radaru, který umožňuje umístění prvků systému až do vzdálenosti 40 kilometrů od sebe.

S-300 byl navržený pro boj se strategickými a taktickými letadly, řízenými střelami, operačně-taktickými střelami a balistickými střelami ve výškách od 25 metrů do 27 kilometrů. Systém je údajně odolný vůči elektronickým protiopatření a má účinný dosah až 100 kilometrů.

Podle webu radar S-300 dokáže sledovat objekty až do vzdálenosti 300 kilometrů. Systém je vhodný do každého počasí a umí se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám. Když je S-300 aktivně zapojen to protivzdušné ochrany, dokáže účinně chránit oblast o rozloze několika desítek tisíc kilometrů čtverečných. Tento protiraketový systém je vůbec jedním z nejúčinnějších, které používají ruské síly.